Ve skutečnosti jede od sestavení vlády z kopce. Nepodařil se mu jediný záměr, chabou vládu neuvedl vůbec v nějaký užitečný chod.
Postupoval se sveřepou zatvrzelostí, která chtěla naznačovat, že má věci dobře připravené a že si je jist. Dnes už každý ví, že za tou zatvrzelostí nebylo nic.
Jeho vládnutí je sled krachů.
Byla-li Zemanova vláda jakýmsi opatrnickým poloprovozem, je Špidla na tom nakonec hůř - jeho vláda se obtížím provozu ještě ani nepřiblížila a už je na dně.
Překvapuje, že její pád způsobila nejsilnější složka - sociální demokraté, nikoliv lidovci, tradiční zabiječi vlád.
Dnes si jde Špidla pro důvěru. Přesněji, jde se zeptat té části sněmovny, která byla jeho. Pokud vláda padne, bude to vládní rukou. Nebude to ovšem žádná chyba, pád vlády může být ranou z milosti.
Jsme však u nás doma. Mrtvou vládu nikdo nechce, její pád také ne a k vládnutí místo Špidly se nikdo nehlásí. Ať už vláda padne, nebo ne, vyjde to v úterý odpoledne nastejno: věc se bude muset nějak ukuchtit.
Další Špidlovo pobývání ve Strakově akademii se opozici velmi vyplatí, vynese jí kladné body. Vyplatí se i Unii svobody, prodlouží jí život. Vyplatit se nemusí lidovcům, ale ti vždy umějí odskočit v pravou chvíli.
Asi budeme svědky oživovacích pokusů a dýchání do mrtvých. Hlavně klid, stabilitu, bezvětří. Pád či nemožnost sestavit lepší vládu není chybou socialistů, nýbrž voličů. Špatně si vybrali, měli by jít znovu k volbám. Případně potřetí, zas a zas.
Hledat lepší koalice volbami je lepší než za dveřmi sněmovny oživovat mrtvé.
Vláda zřejmě důvěru dostane.
Ta důvěra bude jen vyjádřením velké nedůvěry. K čemu? Ke schopnosti země postavit si lepší vládu.
