Špidla hraje vabank, požádal o důvěru

  • 702
Premiér Vladimír Špidla vsadil vše na jednu kartu. Požádal poslance, aby jeho vládě vyslovili důvěru. Stalo se tak podruhé v českých dějinách. Špidla o podpoře sněmovny pochybuje kvůli volbě prezidenta. Koalice nebyla jednotná a umožnila vítězství Václava Klause. Hlasovat se bude do 14 dnů.

Pár okamžiků po zvolení Václava Klause premiér Vladimír Špidla (ČSSD) řekl: "Volba nebude mít na vládu žádný vliv.... odstoupit nehodlám".

Jen o tři dny později požádal premiér jménem vlády o vyslovení důvěry. "Vadí nám proces volby, nikoli zvolení Václava Klause," uvedl Špidla. Hlasovat by se mělo během dvou týdnů, přesné datum ještě nepadlo.

"Způsob volby prezidenta vyvolal otázku, zda vláda má ještě ve sněmovně důvěru," řekl na mimořádné tiskové konferenci místopředseda vlády a předseda US-DEU Petr Mareš.

"Jestli vládní koalice chce potvrdit stojednotkovou většinu, ověřit si, zda tuto většinu v tuto chvíli ještě má nebo nemá, tak možná, že je to správná věc," prohlásil prezident Václav Klaus, který během volby dostal nejen hlasy ODS, ale také komunistů a některých členů vládní koalice.

Tuzemská měna okamžitě zareagovala na náznak nestability české vlády oslabením o deset haléřů na 31,88 koruny za euro.

"Je to nejrozumější krok, který mohla vláda v současné době udělat," soudí politolog Tomáš Lebeda. Míní, že pokud vláda důvěru nedostane, po demisi Špilových ministrů pověří prezident Klaus sestavením nového kabinetu opět někoho z ČSSD.

VLÁDA ŽÁDÁ O DŮVĚRU

Analýza:
Vláda pod palbou

Hlasujte v anketě:
Dali byste důvěru vládě?

Kdo je kdo:
profily členů vlády

Glosa:
Špidlova kůže

Vláda žádá o důvěru jednomyslně
Vláda se na žádosti shodla jednomyslně. "Třináct ministrů z šestnácti bylo pro. Chyběli tři ministři, kteří v té chvíli nebyli dostupní," říká Špidla. Jednání se neúčastnili ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL), ministryně školství Petra Buzková a ministr kultury Pavel Dostál (oba ČSSD).

Podle předsedy US-DEU a místopředsedy vlády Petra Mareše svědčí rozhodnutí kabinetu o tom, že jsou její členové schopni spolupracovat. "Rozhodnutí je v plné koaliční shodě. Nejde o to, že byl zvolen Václav Klaus, ale o to, jakým způsobem volba probíhala," opřesnil Mareš.

"Jsem překvapen, protože jsem to v souvislosti s prezidentskou volbou nečekal. Pokud ke hlasování dojde, vláda moji důvěru má," řekl iDNES nezávislý poslanec a evangelický farář Svatopluk Karásek (zvolen za KDU-ČSL).

Poslanci ČSSD jsou nejednotní
Poslanecký klub ČSSD je po volbě prezidenta rozdělen. Rozdělení poslanců ČSSD dokresluje i záměr šéfa klubu Milana Urbana, který přemýšlí o odchodu z funkce.

"Je to jejich plné právo, pokud nemají důvěru, těžko mohou vládnout," komentoval krok vlády místopředseda klubu Radko Martínek. Jak se poslanci zachovají, odmítl odhadnout.

"Je jasné, že je narušena důvěra mezi vládou a parlamentem. Je ale vysoce pravděpodobné, že všichni poslanci sociální demokracie budou hlasovat pro podporu vlády," míní Špidla.

Předseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek (ČSSD) soudí, že fungování vlády nemá cenu, pokud není schopna získat základní podporu. "V politice není možné se vyhýbat podobným jasně položeným otázkám, které se týkají důvěry."

KDU-ČSL: je to chlapský postoj
Poslanci vládní koalice žádost vlády o vyslovení důvěry více méně očekávali. "Myslím si, že je to rozumný a chlapský postoj. Vláda se musí u poslanců ubezpečit, že je vládou většinovou," soudí místopředseda KDU-ČSL a poslanec Jan Kasal.

Lidovecký poslanec Miroslav Kalousek, o němž se hovoří jako o vnitřní opozici uvnitř KDU-ČSL, tvrdí, že vládu při hlasování podpoří. "Divím se, že se mě na to vůbec ptáte, jsem přece členem vládní koalice," zdůraznil. Míní, že vláda uspěje.

Podle místopředsedy vlády a ministra zahraničí Cyrila Svobody by vláda důvěru dostat měla. "Jsme přesvědčeni, že vláda důvěru dostane. Po volbě prezidenta, kdy někteří deklarovali něco jiného, než pak udělali, je ale potřeba o ni požádat."

Na námitku, že vládní koalice prohrála volbu prezidenta, Kalousek prohlásil, že gestu premiéra Špidly nerozumí. Podle něj není logická vazba mezi prohranou volbou prezidenta a hlasováním o důvěře vládě. "Ale pokud se mě chce vláda zeptat, zda má mou důvěru, já jí to zopakuji: Ano, má," řekl iDNES Kalousek.

US-DEU: před vstupem do EU je to nešťastné
Podle předsedy klubu poslanců US-DEU Karla Kühnla není na Špidlově kroku nic neočekávaného. "Je to rozhodnutí vlády, které může mít svou logiku a my se k tomu vyjádříme po jednání našeho předsednictva," řekl iDNES Kühnl.

"Prezidentská volba ukázala vážný problém ve vládní koalici. Tento problém je ale v ČSSD. Očekávala jsem tedy, že si to sociální demokraté vyřeší na sjezdu, zda si strana stojí za svým premiérem," řekla poslankyně US-DEU Hana Marvanová.

"Rozhodně by bylo nešťastné, aby tři měsíce před referendem o vstupu do Evropské unie vláda padala. Není to tedy vhodný moment k vyslovení důvěry. V souvislosti s volbou prezidenta mě to překvapilo." Podle Marvanové se o dalším postupu US-DEU rozhodne na zasedání klubu.

Komunisté vládu zřejmě nepodpoří
Vyslovení důvěry vlády může nahrát opozičním stranám - KSČM a ODS. "Samozřejmě to posoudíme, ale my jsme nedali důvěru vládě ani při prvním hlasování. Nevidím důvod, proč bychom ji dali teď," uvedl komunistický poslanec Václav Exner.

"Je to svobodné rozhodnutí pana Špidly. Při zjevném rozsypání soudržnosti vládní koalice je docela logické," tvrdí poslanec za ODS Petr Nečas, podle něhož se signály o vyslovení důvěry vládě začaly objevovat už při páteční volbě.

"Je na koalici, aby tu vládní krizi vyřešila. Mají 101 hlasů, ať se snaží. Nebudeme destabilizovat tuto vládu. Nikdo z nás si nepřeje předčasné volby," uvedl šéf ODS Mirek Topolánek.

Také podle místopředsedy občanských demokratů však nejsou předčasné volby na pořadu dne. "Znamenalo by to postupně pád tří vlád nebo přijetí ústavního zákona třípětinovou většinou," uvedl Nečas.

Politolog: Kabinet by si měl klást podmínky
Politolog Tomáš Lebeda míní, že kabinet by měl vyslovení důvěry podmínit tím, že mu poslanci koaličních stran zároveň přislíbí jednotnost v klíčových otázkách.

"Opoziční strany podle mě už z principu nevysloví vládě důvěru. Otázkou je, jestli vláda získá podporu všech poslanců koalice. Někteří možná zastávají názor čím hůř, tím líp, zvlášť když je před kongresem," uvedl Lebeda.

Pokud by vláda nedostala důvěru, následuje demise. Nový prezident Václav Klaus, jinak čestný předseda opoziční ODS, by tak hned na počátku svého mandátu musel učinit důležité rozhodnutí.

"Domnívám se, že by neudělal žádný střemhlavý krok. I kdyby z jednání jako jediná možná koalice vyšla ODS s ČSSD, pověřil by sestavením nové vlády někoho ze sociální demokracie, vzhledem k jeho dosavadním výrokům i tomu, že ČSSD je silnější," podotkl politolog.

Hlasování bude během dvou týdnů
Premiér Vladimír Špidla bude žádat, aby poslanci hlasování o důvěře vládě zařadili na co nejbližší možný termín. Podle zákona musí proběhnout nejpozdějí do 14 dnů. "Je to ústavně korektní rozhodnutí. Zvolili jsme to, co považujeme pro zemi za nejpřijatelnější," dodal premiér.

"Žádost pana premiéra o hlasování by už měla být v Poslanecké sněmovně. Poslancům to bude rozdáno a oni to musí zařadit jako bod programu jednání," řekla iDNES tajemnice předsedy dolní komory Jana Ulbrychová.

Dosud se ale neví, kdy bude dvousetčlenná sněmovna o důvěře hlasovat. "Musí se to odsouhlasit. Pokud se to nestihne na dnešní schůzi, která pokračuje ještě v úterý, musí se svolat mimořádné zasedání. To už ale záleží na rozhodnutí poslanců," dodala Ulbrychová.

Vláda prožívá od počátku drama
Žádný z dosavadních českých kabinetů ještě nezažil tak dramatické volební období. - více zde

Špidlova vláda přinesla mnoho nového. Je to první většinový kabinet po šesti letech. Sotva ministři nastoupili do úřadů, zaplavila Čechy velká voda. A když ustoupila, vláda se málem rozpadla při schvalování státního rozpočtu.

Za její vlády vzešel po Havlovi druhý český prezident. Pokud by vydržela do konce volebního období, byla by i u přijetí Česka do Evropské unie. Záleží ovšem na tom, jak si vstup občané odhlasují v červnovém referendu, které má vláda za úkol připravit.

V červnu 1997 žádal o vyslovení důvěry premiér Václav Klaus kvůli změnám v hospodářské a měnové politice vlády - takzvaným ekonomickým úsporným balíčkům. Poslanci vládě vyslovili důvěru poměrem 101 ku 99 hlasům.

Premiér Vladimír Špidla před zasedáním vlády.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video