Padla tak letiště v Náměšti nad Oslavou a Přerově, ženisté v Litoměřicích či nově vzniklé velitelství podpory v Táboře...a vojáků se zbavují i další města.
Z dvanácti stovek lidí v Náměšti, kterou se armáda chlubila, zejména letištěm, v němž se zhlíží i NATO, nabídne vojsko práci polovině. Pro ostatní zbývá omluva a lítost generálů, že několik měsíců staré sliby vlády neplatí.
Ti lidé přitom kabinetu uvěřili, dali výpověď, přestěhovali se až z druhého konce republiky, aby se nechali najmout jako vojáci nově se profesionalizující armády. Možná si připadají jako tenkrát ti zmrzačení Štramberští, jimž pohanský Turek před popravou uřezal uši. Až bolest z vyhazovu jim otevřela oči.
Došlo jim, že v Česku neplatí slovo prezidenta ani premiéra, kteří ještě na listopadovém summitu NATO (a předseda vlády Špidla pak ještě několikrát) dávali Bruselu záruky, že Praha svým závazkům vůči spojencům dostojí. Ty stovky a tisíce propouštěných lidí už jen tak snadno nějakým slibům neuvěří.
V horečném spěchu nařízené škrty v rozpočtu armády přinesou stagnující české ekonomice za pět let bezmála šedesátimiliardové úspory. Háček je však v tom, že vládě neuvěřily jen tisíce "naivů", ale i města, jež svůj rozvoj přizpůsobila vojenským posádkám. Jejich pád povede k zániku desítek místních firem obchodujících s armádou.
Města se mnohdy až po uši zadlužila při výkupu pozemků pro domky přicházejících vojáků. Úsporné rozpočtové škrty tedy mohou zemi přinést těžký prodělek. Vláda zaplatí daleko větší sumu nezaměstnaným i za to, jak říkají starostové, že unáhlený a chaotický odchod vojska umrtví města.
