Svědčí to totiž o tom, že je politik v nejmocnější zemi na světě brán vážně.
Zdaleka ne na všechny hlavy státu a předsedy vlád si Bush najde čas, protože by jinak nedělal vůbec nic jiného. Zemí, se kterými USA musí udržovat diplomatický kontakt, je skoro dvě stě. Takže v tuto chvíli záleží hlavně na Špidlovi, jestli dokáže svůj úspěch doma prodat.
Čím si Špidla vlastně získal důvěru současné americké administrativy? On sám se přece nikdy nestavěl do role nějakého obdivovatele Spojených států. Anglicky nemluví, Ameriku moc nezná, má rád Francii a obdivuje Švédsko. V několika předvolebních rozhovorech prohlašoval, že evropský sociální a ekonomický model překonává ten americký.
Ale Američany moc nezajímá, kdo v které zemi vede nějaké pravicové nebo levicové řeči, kdo inklinuje ke kapitalismu bez přívlastků, kdo k socialismu a kdo o tom všem jen mluví. Považují za podstatné vědět, zda je jejich partner a spojenec čitelný, přímý, spolehlivý a důvěryhodný.
Nejdůležitější je samozřejmě válka s terorismem a válka v Iráku. Poslali jsme nemocnice a chemické vojsko. Američané s dlouhou tradicí svobodných voleb dobře znají svůdnost populismu, a proto oceňují dvojnásob, že se Špidla dokázal vzepřít většinovému názoru vlastní strany a svého voličstva.
Pak je tu případ televize Nova a neprůhledná soutěž na gripeny. V prvním případě přišli Američané o investice, v druhém případě byly poškozeny jejich obchodní zájmy. Špidlovi se podařilo odvolat radní odpovědné za ukradenou Novu a neprůhledná soutěž na gripeny byla zrušena.
USA dobře vědí, že na prvním místě stojí právní řád a vláda práva a pak je teprve ideologie a politika. Připadá jim, že si to Špidla začal uvědomovat a něco pro to také udělal.
