Sluneční záření se totiž dostalo do nové evropské směrnice o ochraně zdraví pracovníků, kterou předkládá český eurokomisař Vladimír Špidla.
Zedník Imrich Horváth v současných vedrech nedá bez opalovacího krému ani ránu. Špidlův návrh vítá.
"Občas to pálí hodně, ale nedá se nic dělat. Když chci pracovat, musím to vydržet. Kdyby by mi krém dávali, rozhodně by mi to nevadilo," říká pětačtyřicetiletý zedník.
Naopak majitelé firem, jejichž zaměstnanci pracují převážně venku, se bouří. Tvrdí, že požadavky na zvláštní ochranu před sluncem jsou pro firmy příliš drahé.
"Současný návrh je zcela nerealistický a příliš by firmy zatížil. Je to příkladná ukázka zbytečné přeregulace," říká Oliver Loebel, mluvčí Evropské asociace řemeslníků a malých a středně velkých podniků. Podle Loebela by si například podnikatelé museli platit čerstvá vyhodnocení, jak nebezpečné každý den sluneční záření je.
Špidlova mluvčí Katharina von Schnurbeinová tento výklad odmítá. Podle ní je v návrhu jen to, že zaměstnavatel by měl brát v potaz rizika, která sluneční záření přináší, a podle toho také jednat. "Stačí přece zdravý rozum, aby při pohledu na slunce každému došlo, jak je to nebezpečné a jak se chránit," říká.
Český europoslanec za ČSSD Richard Falbr považuje směrnici o "sluníčku" za zbytečnou. "Samozřejmě, že je sluneční záření škodlivé. Ale nevidím důvod, proč to ošetřovat na evropské úrovni, už proto, že ve Finsku si sluníčka užijí podstatně méně než na jihu Evropy."