Špidla: Chci ještě vyšší daň pro bohaté

  • 170
Sociální demokraté chtějí, aby lidé s nejvyššími příjmy platili státu vyšší daně než dnes. "Daňovou progresi považujeme za správnou. Debata o její úrovni je pro nás otevřená, ale z našeho hlediska je dnes daňová progrese příliš plochá," řekl v rozhovoru pro MF DNES předseda sociální demokracie Vladimír Špidla. Tedy: kolik by musel člověk vydělat, aby se ho plán ČSSD dotkl, a o kolik víc by platil, není jasné.

Zvyšování daní ovšem zatím odmítají lidovci, které Špidla v rozhovoru označuje za "programově velmi blízké partnery", s nimiž by rád uzavřel povolební koalici. "Jako Koalice jsme přesvědčeni, že celkově mají daně poklesnout a že má dojít ke snížení přímých daní na úkor daní nepřímých," řekl MF DNES předseda lidovců Cyril Svoboda. 

Otázka výše daní však nemusí být pro případné sestavování vlády ČSSD a KDU-ČSL nepřekonatelnou překážkou. Předseda lidovců Svoboda už mnohokrát zopakoval, že i jemu by spojenectví se  Špidlou bylo bližší než spolupráce s ODS. Obě strany totiž často zdůrazňují, jak hodně se shodují v hlavním bodu svého programu: co nejrychlejším a nijak nepodmiňovaném vstupu do EU.

A není to zdaleka jediný bod, v němž si lidovci se sociálními demokraty vyhovují. Vladimír Špidla například velmi lpí na tom, že se na státních vysokých školách nebude platit školné. A lidovci? "Ne, s tím nepočítáme, protože podle mě tudy cesta nevede," řekl Svoboda v rozhovoru, který bude MF DNES publikovat v příštích dnech. Lidovci jsou pouze ochotni připustit, aby na své vzdělávání přispívali "věční studenti".

Dobrým základem pro budoucí vládní spolupráci může být i nákup stíhaček pro českou armádu. Lidovci minulý měsíc - proti vůli svých partnerů z Koalice i ODS - propustili ve sněmovně do druhého čtení vládní návrh, který má řešit financování této největší zbrojní zakázky v českých dějinách.

Cyril Svoboda přitom v rozhovoru pro MF DNES naznačil, že tato sněmovna do červnových voleb celý obchod nedokáže definitivně rozhodnout. Jinými slovy: osud projektu za mnoho desítek miliard přejde i na příští kabinet. O možné vládní koalici ČSSD KDU-ČSL se v české politice mluví již od poloviny 90. let, kdy ještě lidovci vládli spolu s ODS a ODA.

Skutečně na dosah pak byla "červenočerná" vláda po minulých volbách v roce 1998. Miloš Zeman jako vítěz voleb tehdy lidovcům nabídl místo premiéra pro Josefa Luxe a čtyři místa ve vládě - stejně jako Unii svobody. Jenže ta tehdy nabídku odmítla a ČSSD se dohodla s ODS na opoziční smlouvě a podpoře její menšinové vlády.

Ale letos by už závazky lidovců k unii, s níž tvoří Koalici, nemusely být neřešitelným problémem. Unie oficiálně nevyloučila žádnou variantu povolební koalice, a jak se zdá z výroků jejích lídrů (například prvního místopředsedy Ivana Pilipa, vláda s ČSSD by jí už nevadila. 

ROZHOVOR S VLADIMÍREM ŠPIDLOU ČTĚTE ZDE


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video