Podle Klausova mluvčího Petra Hájka nejsou názory prezidenta a předsedy vlády na evropskou integraci zdaleka tak rozdílné, jak se to jeví podle zpráv z médií. Prezident se zúčastní středečního jednání vlády.
Hrad a vláda vidí EU jinak
Ministři budou ve středu mluvit o tom, s čím odjedou na římskou konferenci čeští zástupci. Pozorovatelé upozorňují, že ve vládních kruzích nepanuje nadšení z toho, že se římského jednání zúčastní i Klaus.
Obavy pramenily z toho, aby na summitu nevznikly podobné rozpory jako při jarním podpisu smlouvy o přistoupení Česka k EU v Aténách. Některé Klausovy výroky na adresu unie tehdy rozladily zbytek české delegace.
Ministr zahraničí Cyril Svoboda o něm tehdy dokonce řekl, že má jen povrchní a zastaralé informace o dění v Evropské unii. Mezi Černínským palácem a Pražským hradem se poté rozhořel ostrý spor.
|
Hlavní body návrhu evropské ústavy |
Václav Klaus se svěřil v MF DNES s obavami, že po přijetí evropské ústavy by přestaly existovat suverénní státy zastupující zájmy svých občanů, ale zůstal by jediný silný "superstát", v němž by byl vliv českých občanů téměř nulový.
Ústava může být do konce roku
Mezivládní konference o evropské ústavě začne v Římě 4. října. Bude pokračovat sérií summitů a ministerských zasedání. Podle představ italské vlády by měla skončit dohodou o konečném textu ústavy do konce roku.
Hlavně menší členské a kandidátské země budou usilovat o to, aby každý z 25 členů rozšířené unie měl svého rovnoprávného zástupce v Evropské komisi. Budou chtít zachovat pravděpodobně i rotační předsednictví v orgánech EU.
ODS a KSČ chtějí jednat o EU
Poslanci ODS chtějí od vlády jasně slyšet, s jakými představami na konferenci o euroústavě pojede. Požádali proto předsedu sněmovny Lubomíra Zaorálka o svolání mimořádné schůze sněmovny. Parlamentní debatu prosazuje i KSČM.
Ke svolání mimořádné schůze je zapotřebí podpisu čtyřiceti poslanců. ODS jich má 58. Śéf poslanců ČSSD Petr Ibl naznačil, že schůze by se mohla konat v úterý 7. října. O termínu musí ale rozhodnout předseda sněmovny.
Zástupci obou stran využili v září nepřítomnosti vládních poslanců a prosadili v příslušných výborech návrh, aby sněmovna vypracovala a projednala ústavní zákon o referendu, v němž by občané rozhodovali o přijetí evropské ústavy.
