Přesto jej sjezd ČSSD poměrně přesvědčivě potvrdil ve funkci, do níž ho dosadil Miloš Zeman. Jediný protikandidát Rusnok, člověk osobně zhrzený potom, co ho Špidla zbavil úřadu, nebyl výrazným konkurentem. Možná ho Zdeněk Škromach vypustil jen jako předjezdce. Jenže na skutečný závod pak už nedošlo.
Vedení zůstalo. (Nemá totiž cenu se příliš přít o to, zda o kousek posílili škromachovci nebo grossovci - to ponechme interním diskusím sociálních demokratů.) Strana však jasně a jednoznačně řekla, co od svých šéfů chce. Jedním slovem řečeno, socialismus.
Špidla liberální Unii svobody ve vládě prakticky vůbec neustoupil. Jenže na sjezdu dostal za uši, že prý ustupuje příliš. Delegáti cítí v zádech rudý dech komunistů, a proto od vlády požadují, aby uvedla v život výrazně levicový program.
Pocta Miloši Zemanovi a protiválečné prohlášení tento základní dojem jen podtrhují. Vůle je to jednoznačná, má však jedinou slabinu: sjezd není dozorčí radou vlády. Premiér nyní může říkat, jak si oblíbil: Vítězství ničím nenahradíš a já jsem dostal silný mandát na příští dva roky. Můžu si dělat, co chci.
Vedle zavilého nepřítele Rusnoka však sedí v klubu ČSSD dost poslanců, kteří mu připomenou, že nemůže. Jsi sociální demokrat, příteli. Dělej tedy, co chce strana.
