Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

iDNES.cz / Zprávy

  • Úterý 2. září 2014. Adéla

Špehování jen pod kontrolou státu. V Česku bude zákon jako poslední v EU

  11:00
Licence a státní kontrolní orgán jsou novinky, které přicházejí spolu se zákonem o bezpečnostních agenturách. Ten by měl být schválen na podzim příštího roku. Jeho přípravu urychlila kauza kolem ABL, na níž upozornila nedávno MF DNES. Česko je jednou z mála zemí EU, kde zákon zatím není.
(ilustrační snímek)

Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Každá bezpečnostní agentura bude muset mít pro svou činnost licenci od státu. Dohlížet na ně bude speciální orgán, který bude kontrolovat, zda dodržují zákony.

Kauza sledování pražských politiků agenturou ABL, o které informovala MF DNES, urychlila přípravy zákona o bezpečnostních agenturách.

KAUZA ABL

Jak ABL sledovala politiky a co bude dál

MF DNES zjistila, že soukromá bezpečnostní agentura ABL, kterou donedávna vlastnil ministr dopravy Vít Bárta (VV), v letech 2006 a 2007 špehovala starostku Prahy 11 Martu Šorfovou (ODS) a další komunální politiky i jiné veřejně činné osoby. Sledování starostky vyšetřuje policie. Policejní inspekce se případem nezabývá ani přes podezření, že detektivové měli k dispozici informace z policejních databází.

Až dosud si mohlo více než šest a půl tisíce soukromých bezpečnostních agentur, které zaměstnávají 50 000 lidí, dělat téměř cokoliv. Hlavně při sledování lidí na objednávku se detektivové pohybovali minimálně na hraně zákona, v některých případech zřejmě za hranou - například když schraňovali fotografie sledovaných lidí nebo si informace o nich obstarávali z policejních databází.

Stát by teď měl hlídat, aby se to nedělo. K přijetí takového zákona se zavázala Nečasova vláda, už nějakou dobu na něm pracují také poslanci z vládního tábora i opozice, mezi kterými panuje v základních rysech shoda.

"Na jednotlivé typy služeb by se měly udělovat licence, které by uděloval nebo odebíral buď nějaký státní orgán, ministerstvo vnitra, nebo samosprávná komora," popsal varianty bezpečnostní expert z opoziční ČSSD Jeroným Tejc.

Komora i pověřený státní orgán by pak agentury také kontrolovaly - například zda protizákonně neschraňují osobní údaje o lidech.

Podle Tejce je paradoxní, když policie potřebuje ke stejné činnosti souhlas soudu, zatímco soukromé agentury ji dnes nabízejí bez jakékoliv právní regulace. "Není možné, aby takové věci dělali soukromí detektivové bez souhlasu a konkrétního podezření, a navíc tyto materiály uchovávali. Anebo aby se informace používaly k zastrašování nebo vydírání," říká Tejc.

Soukromí detektivové v současné době oficiálně nemohou dělat nic víc než ostatní lidé. Když tedy chtějí někoho fotit či natáčet a záznam uchovávat, potřebují jeho souhlas. V praxi se však těžko zjišťuje, zda se těmito pravidly agentury řídí.

Například agentura ABL, která dříve patřila ministrovi dopravy Vítu Bártovi a která podle zjištění MF DNES před čtyřmi lety sledovala několik politiků v Praze 11, souhlas sledovaných zjevně neměla.

Zákon má připravit vnitro, opozice je proti

Česko je jednou z posledních zemí Evropské unie, které nemají žádný zákon upravující činnost bezpečnostních agentur. Vláda Petra Nečase, která už při svém vzniku čelila kritice kvůli propojení několika ministrů a náměstků s agenturou ABL, si přijetí nové normy napsala přímo do programového prohlášení.

Agentury, jejichž činnost má zákon regulovat, se překvapivě nebrání. "Jeho vznik podporujeme, tu iniciativu jsme sami vyvolali," říká Jiří Kameník, prezident Asociace soukromých bezpečnostních služeb.

Na základě podkladů od poslanců i expertů má zákon napsat ministerstvo vnitra. Podle člena bezpečnostního výboru Sněmovny Zdeňka Boháče z ODS by mohl být schválen příští rok na podzim.

Že má zákon vzniknout na vnitru, se však nelíbí opozici. Upozorňuje na to, že dva z náměstků ministra vnitra Radka Johna dříve v branži bezpečnostních služeb působili, jeden přímo v ABL. John je navíc šéfem VV, v nichž má nesporný vliv právě ministr dopravy a někdejší majitel ABL Vít Bárta. "Návrh by mělo zpracovat ministerstvo spravedlnosti," míní Tejc.

Nečasova vláda však o podobném kroku neuvažuje. "Máme kompetenční zákon, který jasně vymezuje působnost ministerstev," řekl ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS).

"Nejlepší záruka toho, že nemůže dojít k ovlivnění zákona, je, že se bude schvalovat ve Sněmovně, kde se může kdokoliv vyjádřit,“ přidává se Martin Linhart, šéf odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra, který má zákon připravit.





mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.