"Od listopadu už nebudeme dávat k dispozici zhruba stovku vojáků KSK," řekl mluvčí ministerstva a dodal, že toto opatření bylo projednáno se spojenci.
Účast Německa na operaci Trvalá svoboda proti afghánskému hnutí Taliban, kterou Spojené státy zahájily po teroristických útocích z 11. září 2001, byla velmi nepopulární mezi německými voliči a mnoha levicovými politiky, podotkla agentura Reuters. Spolkový ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier zdůvodnil v magazínu Der Spiegel tlak na definitivní stažení elitních vojáků z mise Trvalá svoboda vedené USA poukazem na posílenou německou účast v mezinárodních jednotkách ISAF pod velením NATO. Tam je podle šéfa německé diplomacie pro Berlín "jednoznačné těžiště".
Steinmeier zároveň poznamenal, že vojáci KSK nebyli v posledních třech letech v rámci operace Trvalá svoboda nasazeni.
Německý kontingent v misi ISAF má být rozšířen o 1000 vojáků na 4500 mužů. O tomto navýšení má v úterý rozhodnout vláda. Poté bude Spolkový sněm na mimořádném zasedání jednat v prvním čtení o prodloužení mandátu německé účasti na misi ISAF v Afghánistánu s početně zvýšeným kontingentem. Hlasovat o tom mají poslanci 4. listopadu.
Plán navýšení počtu českých vojáků v zahraničních misích schválila česká vláda minulý týden. Příští rok by podle ministerstva obrany mělo v cizině působit až 1386 vojáků, nejvíce v misích ISAF a Trvalá svoboda v Afghánistánu, celkem až 745 osob, nově i s několika vrtulníky. Vládní návrh nechce podpořit opoziční ČSSD, jejíž předseda Jiří Paroubek okamžité odmítnutí zdůvodnil ekonomickou situací v ČR.
V roce 2004 a 2006 působili v Afghánistánu také členové české elitní jednotky speciálních sil z Prostějova. Vládní návrh na opětovné vyslání stovky vojáků z prostějovské speciální jednotky schválily v dubnu obě komory parlamentu. Působit v Afghánistánu mohou z rozhodnutí parlamentu do konce roku, vláda ale údajně počítá s pokračováním mise i v příštím roce.
