Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

SPECIÁL: Zkázu Challengeru způsobilo vadné těsnění

  9:32aktualizováno  9:32
Před dvaceti lety, 28. ledna 1986, vyslala NASA svou chloubu - raketoplán - k jubilejnímu pětadvacátému letu. Mise Challengeru však skončila tragicky. Nekvalitní těsnění palivových nádrží za pár set dolarů stálo život sedm astronautů. Neštěstí na dlouhá léta ovlivnilo celou kosmonautiku.

Raketoplán Challenger startuje z Kennedyho vesmírného střediska | foto: NASA/JPL/MSSS

INFOGRAFIKA:
Zkáza Challengeru

Kennedyho vesmírné středisko na Floridě

VIDEO Z NASA:
Start raketoplánu Challenger
Trosky stroje se řítí k zemi

Americké Kennedyho vesmírné středisko hlásilo slunečný, ale mrazivý den. Teploty se pohybovaly těsně nad bodem mrazu a raketoplán Challenger se chystal ke své desáté misi.

Stovky lidí se srotily se na floridském Mysu Canaveral v okolí startovací rampy 39B. Nikdo z nich v tu chvíli netušil, že se stane svědkem tragédie.

Problémy od samého začátku
Přípravy letu 51-L provázela řada komplikací. Zážeh motorů byl původně naplánován už na 22. ledna 1986. Řídící středisko ho však den po dni odkládalo - nejprve kvůli nepříznivému počasí, posléze kvůli drobným problémům v zázemí startovací rampy.

Zcela ideálně neproběhly přípravy ani v osudný den: operátoři zjistili závadu v jednom z klíčových systémů raketoplánu, který má na starosti detekci požáru. Start byl proto o dvě hodiny odložen.

Po odstranění problému vše nasvědčovalo tomu, že peripetie skončily. Realita však byla jiná.

Stroj se od startovací rampy odlepil v 11:38 východního standardního času (16:38 SEČ). Jak později ukázaly fotografie, první problémy se objevily už necelou sekundu (0,836 s) po startu, kdy objektivy fotoaparátů zaznamenaly černý kouř vycházející z oblasti kolem spoje hlavní nádrže a pravé pomocné rakety na pevná paliva.

Ve 37. sekundě se raketoplán dostal do několika vzdušných vírů, které původně drobnou závadu zhoršily. Po necelé minutě operátoři v řídícím středisku spatřili plameny a o pouhých patnáct sekund později stroj explodoval. Na palubě bylo sedm astronautů.

Posádka žila ještě dvě minuty po výbuchu
Exploze vymrštila pilotní kabinu s posádkou do výšky takřka dvaceti kilometrů. Poté začal její dlouhý pád k zemskému povrchu.

Vyšetřování zvrátilo původní závěry podle kterých posádka zemřela při výbuchu. Záznamy komunikace ukázaly, že někteří z astronautů byli pravděpodobně naživu ještě ve chvíli, kdy pilotní kabina dopadla na mořskou hladinu.

Torzo raketoplánu na ni dopadlo rychlostí zhruba 320 kilometrů v hodině a posádka byla v tom okamžiku vystavena neuvěřitelnému přetížení 200 G (piloti nazdvukových letadel vydrží přetížení asi 9 G).

Těsnění zmařilo sedm životů
Explozi vyšetřovalo hned několik nezávislých komisí, které jako příčinu uvedly závadu těsnícího kroužku, který měl zabránit úniku horkých plynů směrem k SRB.

Experti rovněž zjistili, že stroj startoval za nevhodných klimatických podmínek, které zapříčinily neúměrnou zátěž pohonných systémů plavidla (pracovaly na 104 %). Povrch raketoplánu byl vystaven extrémnímu tlaku (NASA uvádí 360 kilogramů na čtvereční stopu).

V průběhu vyšetřování vyšla najevo i další fakta. Dodavatelem těsnících kroužků mezi nádržemi byla firma Morton Thiokol. Její inženýři předem upozorňovali na možné riziko použití těsnění, vedení společnosti start přesto povolilo. Pořizovací cena těsnících kroužků přitom byla pouhých 900 dolarů.

NASA po tragédii na dva roky zastavila veškeré lety raketoplánů a výrazným způsobem zpřísnila bezpečnostní pravidla. Ani ta však nedokázala zabránit tomu, aby se před třemi lety nezřítil raketoplán Columbia. - více zde

Exploze zmařila poslání pedagožky
Ze sedmi obětí tragédie na sebe největší pozornost upoutala Sharon McAuliffeová. NASA chtěla dlouhá léta svůj vesmírný program přiblížit veřejnosti. Její představitelé se proto rozhodli vypsat konkurz, který by do kosmu dostal jednoho z amerických učitelů. Ten měl z oběžné dráhy dokonce vyučovat.

Do výběrového řízení se přihlásilo více než jedenáct tisíc zájemců a v létě 1984 byl znám vítěz - středoškolská pedagožka Sharon McAuliffeová. Přítomnost "civilisty" na palubě raketoplánu se stala senzací. Zkáza Challengeru pak pro veřejnost představovala o to větší šok.

POSÁDKA RAKETOPLÁNU CHALLENGER
Posádka raketoplánu Challenger
HORNÍ ŘADA (zleva doprava):
Ellison S. Onizuka, Sharon Christa McAuliffeová, Gregory Jarvis a Judith A. Resniková
DOLNÍ ŘADA (zleva doprava):
Michael J. Smith, Francis R. Scobee (velitel mise), Ronald E. McNair.

Milníky v historii raketoplánu Challenger

  • 26. 7. 1972 - NASA oznámila plány na postavení testovacího raketoplánu s označením STA-099. Jeho stavba skončila v únoru 1978.
  • 1. 1. 1979 - Stroj STA-099 bude přestavěn na plnohodnotný raketoplán.
  • 21. 10. 1981 - Stavba raketoplánu s označením OV-099 je u konce.
  • 5. 7. 1982 - Stroj přebírá Kennedyho vesmírné středisko, ponese jméno Challenger.
  • 4. 4. 1983 - Raketoplán poprvé zamířil na zemskou orbitu.
  • 28. 1. 1986 - Závada těsnění způsobila 73 sekund po startu explozi raketoplánu. Umírá sedm astronautů.
Během tří let provozu absolvoval Challenger celkem devět úspěšných misí a ve vesmíru strávil více než 62 dní. Před tragickou nehodou měl na svém kontě bezmála tisíc obletů Země, během nichž urazil téměř 41,5 milionů kilometrů.
Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dcera oligarchy závodila v ulicích Charkova, zabila pět lidí
VIDEO: Dcera byznysmena závodila v ulicích Charkova, zabila pět lidí

Ukrajinou otřásla nehoda v Charkově, kde dvacetiletá řidička ve středu večer vjela luxusním terénním vozem do davu. Na místě zemřelo pět lidí, řidičce hrozí...  celý článek

Stíhač Vernon R. Richards ve stroji P-51D Mustang doprovází letku bombardérů...
Mustangy na modrém nebi. Britové vydali vzácné barevné fotky z války

Britské Imperiální válečné muzeum vydalo publikaci se vzácnými barevnými fotografiemi z druhé světové války. Většina snímků pořízených v té době byla přitom...  celý článek

Kamenné "brány" při pohledu ze shora. Zdroj: Google Maps
Družice odhalily kamenné struktury u Medíny, pro vědce jsou záhadou

Internetové mapy pomohly odhalit další pozůstatek z doby neolitu. Archeologové díky Google Earth objevili stovky záhadných kamenných staveb na lávových polích...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.