Vlny tsunami připravily o život desetitisíce lidí.

Vlny tsunami připravily o život desetitisíce lidí. | foto: Reuters

SPECIÁL: Před rokem zabíjely vlny tsunami

Od děsivé katastrofy, která zasáhla jihovýchodní Asii, uplynul rok. Bylo 26. prosince 2004 a u pobřeží ostrova Sumatra se zrodila vlna tsunami. Zemětřesení o síle 9 stupňů Richtera zvedlo mořské dno a následná vlna za sebou nechala přes 170 tisíc mrtvých.

Mapa zemětřesení
Proč tsunami zesílí až u břehu
Jak po zemětřesení vzniká tsunami
Varovný systém před tsunami
Zemětřesení v číslech

SPECIÁL iDNES K TSUNAMI
FOTOGRAFIE NAJDETE ZDE

Indonésie, Thajsko a Srí Lanka se probouzely do nedělního rána. Bylo krátce před osmou hodinou ráno místního času.

V 7:58 se nedaleko ostrova Sumatra pohnulo mořské dno. Při zemětřesení o síle 9 stupňů Richterovy stupnice se uvolnila energie, která odpovídala 23 tisícům atomových bomb svržených na Hirošimu.

Výjimečně silné zemětřesení zaznamenali i čeští seizmologové - otřesy k nim dorazily za pouhých 12 minut.

Metry vysoká a kilometry široká vlna se dala do pohybu a rychlostí až 800 kilometrů v hodině se řítila Tichým oceánem. Trvalo jí půl hodiny, než zasáhla Sumatru. Hodinu po prvních otřesech začaly vlny decimovat pobřeží Thajska.

Kolem půl desáté dopoledne dorazilo varování před tsunami do Indonésie. Na evakuaci však už bylo pozdě. V některých místech pronikla obří vlna až kilometr do vnitrozemí. Úřady začaly počítat mrtvé.

První zprávy hovořily o tisících obětí. Jejich počty se však měnily každou minutou. Z tisíců se staly desetitisíce, z desetitisíců statisíce. V jednu chvíli hlásily země děsivé číslo: 225 tisíc mrtvých.

Úřady posléze upravily podle agentury Reuters bilanci na konečných 185 434 mrtvých. Největší ztráty zaznamenaly Indonésie (131 934) a Srí Lanka (35 322). Živel však zabíjel i tisíce kilometrů daleko. Do smutné statistiky se dostalo například i Somálsko. Včetně pohřešovaných dodnes jednotlivé země hovoří až o 232 tisících lidí. Hledání neustává.

Osm mrtvých Čechů
Katastrofa postihla i desetitisíce západních turistů, kteří na jihovýchodě Asie trávili vánoční prázdniny. Mrtvých bylo naštěstí méně - 918. Největší ztráty hlásilo Německo a Švédsko.

Smrt ve vlnách našlo i osm Čechů. Nejtragičtěji skončila dovolená pro rodinu Manďákových z Kroměříže. Ze čtyř členů se z Asie vrátil pouze 15letý syn.

Kromě nich zahynula v Thajsku také Kristýna Jedlinková i se svým německým přítelem, dále Václava Pospíšilová a na ostrově Phi Phi Jakub Dosoudil a Michaela Beránková. Tělo Beránkové identifikovali lékaři teprve letos v srpnu. Na Srí Lance pak zemřela Naděžda Domincová.

Extrémně vysoké počty obětí si vyžádaly i výjimečná opatření. Tentokrát pomohly vyspělé technologie. Těla mrtvých byla označena speciálními čipy a následně pohřbena do hromadných hrobů. Čipy usnadnily práci při identifikaci obětí.

Po vlnách přišly miliardy
Síla s jakou tsunami přišla, a počet obětí z celého světa, vyvolal obrovskou vlnu solidarity. Obrázky zkázy útočily na city lidí z televizních obrazovek i titulních stran novin a časopisů.

Soucit lidí podpořilo i to, že ve většině případů vlny smetly letoviska, kde dovolenou trávily ročně statisíce turistů z celé planety. Nejvíce přispěla Austrálie, odkud na konta dorazilo 850 milionů dolarů.

Celková hodnota pomoci se v prvních měsících po tragédii vyšplhala až k sedmi miliardám dolarů - dvě třetiny tvořily peníze, zbytek materiál. Pomoc se nakonec dostala až k 12 miliardám dolarů. Pozadu nezůstalo ani Česko, které - především prostřednictvím dárcovských SMS - přispělo celkem 19 miliony dolarů.

Pomoc i po roce vázne
Navzdory miliardám obnova zdevastovaných lokalit vázne. Neziskový Fritzův institut ze San Franciska zveřejnil počátkem prosince šokující studii.

Rok po tsunami v Acehu

Tvrdí, že naprostá většina lidí, které tsunami připravilo o domov, stále žije v uprchlických táborech. Autoři výzkumu vyzpovídali celkem 2300 lidí. V nejpostiženější Indonésii si na život v táboře stěžovali všichni dotázaní. Jen o trochu lépe na tom byli lidé v Indii a na Srí Lance.

Indické úřady vysvětlují zpoždění záplavami, které sužovaly jih země během celého roku. Bez střechy nad hlavou zůstává v oblasti bezmála 230 tisíc domácností.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video