TEST SCIO - OBECNÉ STUDIJNÍ PŘEDPOKLADY
ČTĚTE TAKÉ:
SPECIÁL s testy z matematiky, OSP a společenských věd
Jak budou přijímačky vypadat, je na školách
Studenti se dozví verdikt do 30 dnů
... další články o přípravě na přijímačky
Vysokoškolští i středoškolští profesoři se shodují, že by studenti přípravu na přijímačky neměli podcenit.
„U oborů, jako je například učitelství 1. stupně na základních školách, jsou součástí přijímacích zkoušek i talentové zkoušky. Příprava na ně vyžaduje víc času,“ uvedla studijní proděkanka Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze Radka Wildová.
Většina studentů absolvuje v letošním přijímacím řízení na této fakultě písemný test studijních předpokladů. „Ten bude zahrnovat využití poznatků a zkušeností především ze středoškolského studia s důrazem na uplatnění samostatnosti, tvořivosti a kritického myšlení,“ dodala Wildová.
Další etapou přijímaček jsou ústní zkoušky. „I na ty se studenti mohou připravovat již v době studia na střední škole,“ vysvětlila proděkanka.
Většina škol a fakult má navíc na svých internetových stránkách vzory testů přijímacích zkoušek. „Koupila jsem si vzory testů k přijímačkám na fakultě, kam jsem se hlásila. Bylo tam asi pět set otázek a musím říct, že mi to moc pomohlo,“ popisuje svou zkušenost pětadvacetiletá Zuzana Rejchová, která druhým rokem studuje na fakultě humanitních studií v Praze.
Podle jejích slov je lehčí příprava na obory, které už studenti studovali na střední škole. „Těžkou přípravu zažije ten, kdo se například z průmyslovky hlásí na nějaký humanitní obor,“ dodala studentka.
Její slova potvrzuje Lenka Vaníková, která studuje prvním rokem pedagogickou fakultu v Plzni. „Na vysokou jsem se dostala hned po maturitě a neučila jsem se víc než to, co jsem potřebovala k maturitě na obchodní akademii, kam jsem chodila,“ říká studentka.
Pomocníkem jí byly pouze zkušební testy, které si našla na internetu. „To doporučuji všem, kdo se někam hlásí. Zkušební testy vycházejí v různých novinách a časopisech nebo jsou k dispozici na internetu. Hodně to pomůže,“ dodala s tím, že se znalostmi z českého jazyka a matematiky, které měla ze střední školy, u přijímacích zkoušek na vysokou uspěla.
„Na můj obor byly zapotřebí hlavně všeobecné informace. Věřím ale, že na odbornější obory se studenti musí připravovat delší dobu. Ať se dělají zkoušky kamkoliv, určitě se nesmí příprava na ně nechávat na poslední chvíli,“ tvrdí Lenka Vaníková. Právě při přípravě na poslední chvíli mohou pomoci zmiňované testy, které mají na svých internetových stránkách i některé fakulty.
Někde už zkoušky proběhly, jinde budou v červnu
Přestože většina škol pořádá přijímací zkoušky až po maturitách, které začaly včera, někde už přijímací řízení skončilo.
Přijímačky už proběhly například na fakultě humanitních studií v Praze. „Do bakalářského studia pořádáme jednokolové talentové zkoušky, které jsou ještě před maturitami. Tento systém se nám osvědčil, a navíc studenti už před maturitou vědí, jestli byli přijati, nebo ne,“ vysvětlil proděkan fakulty Zdeněk Pinc.
A jaké dovednosti u přijímaček museli studenti prokázat? „Zkoušíme je z toho, jestli umějí číst a psát. O nic jiného nám nejde,“ řekl trochu s nadsázkou Pinc. Zkouška se skládala ze dvou částí: práce s textem v cizím jazyce a z pochopení vybraných knih a jejich interpretace.
„Zajímá nás, nejen jestli je student schopen přečíst knihu, ale i to, co o ní ví a zda umí odlišit to, co si myslí autor od toho, co si myslí sám student. Zda je schopen vyložit, co si přečetl,“ popsal proděkan.
Sám však tvrdí, že na jakékoliv přijímačky nestačí několikadenní příprava. „Kdo se nepřipravuje alespoň půl roku, těsně před zkouškou to nedožene,“ varoval Zdeněk Pinc.
Přijímací zkoušky před maturitou nejsou jedinou „zvláštností“ na fakultě humanitních studií. Oproti jiným školám zde totiž berou kolem osmi set studentů.
„Je to víc, než kolik jich škola ,uživí’, ale pro diplom jich dojde kolem dvou set,“ vysvětlil proděkan Pinc.
Čtvrtina přijatých studentů se většinou nedostane ani do druhého ročníku. Sami odcházejí. „Studium na vysoké škole je práce. Pro ně je to ponaučení, když se sami rozhodnou ukončit studium. Těch, které vyloučíme my, je jen malé procento,“ dodal Zdeněk Pinc.
Systém, který fakulta nastavila, vyhovuje i jejím studentům. „Myslím si, že je to správné a že by to tak mělo být na všech školách. Šanci dostane hodně zájemců a během prvního roku se ukáže, kdo na to má a kdo ne,“ řekla dvaadvacetiletá Barbora Říhová, která zde studuje už druhým rokem.
Podle jejích slov je dobré zkoušet vysokou hned po maturitě. „Všechno máte ještě v hlavě a nemusíte se už moc učit. Když ale někdo jde třeba na jazykovku, tak má zase dost času doučit se předměty, kde má mezery,“ dodala studentka.
