Vydatné deště zvedly hladiny českých a moravských řek. Ilustrační foto

Vydatné deště zvedly hladiny českých a moravských řek. Ilustrační foto | foto: Dan Materna, MF DNES

SPECIÁL: Největší povodně v české historii

  • 2
Ve starých letopisech jsou zmínky o hrozivých záplavách v Čechách už ve 12. až 14. století. Po delší přestávce přinesly velkou povodeň na Vltavě roky 1784 a 1845. Zatímco koncem 20. století voda pustošila především východ země, v roce 2002 Prahu, jižní, střední a severní Čechy.

Přehled velkých povodní od 19. století

1845 - Vltava zpustošila střední Čechy a Prahu. U Karlova mostu přesahovala šířka rozbouřeného toku jeden kilometr. Evakuováno bylo sedm tisíc Pražanů. Průtok Vltavy dosahoval 4500 metrů krychlových za sekundu a šlo o vodu více než stoletou.

1848 - Na Labi postihla stoletá voda Ústí nad Labem.

1872 - Berounsko postihly podle kronik největší záplavy. Zahynulo několik desítek lidí, některé vesnice byly úplně zničeny. Voda se na berounském náměstí zastavila ve výšce dvou metrů.

1890 - Stoletá voda na Vltavě. Postižena byla zejména Praha, kde voda strhla tři oblouky Karlova mostu a pronikla až na Staroměstské náměstí; při povodni zahynuly desítky lidí. Průtok Vltavy byl 3975 metrů krychlových za sekundu.

1896 - Stoletá voda na Labi v Ústí nad Labem.

1903 - Stoletá voda na Odře a Ostravici.

1940 - Prahu zasáhla pětatřicetiletá voda, průtok ve Vltavě byl 3245 metrů krychlových za sekundu.

1954 - Velká povodeň na celém toku Vltavy. Prahu ochránila Slapská přehrada, která byla před dokončením a téměř prázdná. V Praze byla podle kulminačního průtoku (2920 m3) tzv. pětadvacetiletá voda. Na Otavě stoletá voda zničila Písek.

1980 a 1981 - Při velkých povodních na řece Moravě byla zatopena i část Olomouce.

1981 - Řeka Ohře zatopila v 80. letech několikrát okolí Loun. V dubnu 1981 tam byla dokonce padesátiletá voda.

1987 - Na Děčínsku zaznamenali na Jílovském potoce stoletou vodu. Nejvíce zasaženy byly obec Libouchec a město Děčín.

1990 - V důsledku silných lijáků byly záplavy v květnu na Brněnsku, Rožnovsku a Vyškovsku.

1996 - Živelní pohroma způsobená dlouhotrvajícími dešti zasáhla v květnu nejvíce Bruntálsko, Opavsko, Břeclavsko.

1997 - Největší povodně 20. století postihly v červenci východ Česka. Velká voda zasáhla Moravu a část východních Čech. Zasaženo bylo 536 měst a obcí ve 34 okresech.

Záplavy připravily o život 50 lidí a způsobily materiální škody přes 63 miliard korun. Nejvíce postiženou obcí se staly Troubky na Přerovsku. Povodeň vyhnala z domovů na 80 tisíc lidí, z toho více než 10 tisíc jich zůstalo bez střechy nad hlavou.

1998 - Červencové záplavy postihly území o rozloze zhruba 100 kilometrů čtverečních ve východočeských okresech Rychnov nad Kněžnou a Náchod. Zaplaveny byly tři desítky obcí. Během záplav utonulo šest lidí, jeden záchranář zahynul při dopravní nehodě. Evakuováno bylo na 800 obyvatel, škody činily dvě miliardy.

2002 - Nejničivější povodně v novodobých dějinách postihly v srpnu 2002 zejména kraje Středočeský, Jihočeský, Plzeňský, Karlovarský, Ústecký a Prahu (podle vodohospodářů zde průtok Vltavy dosáhl úrovně pětisetleté vody, průtok v době kulminace činil více než 5000 metrů krychlových vody za sekundu).

Celkem záplavy zasáhly deset krajů, 31 okresů, 753 obcí, poškozeno bylo 260 mostů a řada silnic. Nejtragičtěji skončily jihočeské Metly a středočeské Zálezlice, které velká voda téměř vymazala z mapy. V důsledku záplav přišlo o život 17 lidí. Srpnové záplavy způsobily podle vlády škody za více než 73 miliard korun.

2006 - Vydatné deště zvedly hladiny českých a moravských řek. Stav ohrožení trvá na zhruba 60 místech republiky. Rozvodněné toky zaplavují pole, zahrady a domy. Nejvážnější situace je na jihu Moravy a Čech.

Evakuovány byly tisíce lidí, například ve Znojmě, Vranově nad Dyjí, Ústí nad Labem, Hřensku a dalších místech. Záplavy si vyžádaly čtyři oběti.

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video