Špatný postup vedl k výhře

Brno - Včerejší řízení u brněnského Nejvyššího soudu ukázalo, že náprava nespravedlivého soudního verdiktu může být v praxi hodně složitá. A také ukázalo, že zvolit správný úřední postup je někdy nemožné. Jedenasedmdesátiletý Otto Neumann si ještě letos v únoru myslel, že před soudem už nikdy stát nebude. Za komunistického režimu strávil celkem sedmnáct let ve vězení. Nejdřív byl odsouzen za pokus o přechod hranic, pak (jako svědek Jehovův) za odepření vojny. Po roce 1989 byl sice zproštěn viny, ale jen zčásti.

Od té doby usiloval, aby byl uznán nevinným zcela: tedy i ve věci odmítnutí vojenské služby, protože takové právo mu už tehdy dávala Všeobecná deklarace lidských práv. A nakonec opravdu vyhrál.

Letos 12. února mu dal konečně za pravdu soud v Hradci Králové a zprostil jej zcela obžaloby. Jenže pak přišla studená sprcha: ministr spravedlnosti Jaroslav Bureš podal proti postupu soudu stížnost a požádal, ať jej prověří Nejvyšší soud. A ten dal včera za pravdu zase ministrovi.

"Nápravy se mělo dosáhnout jiným způsobem. Tedy prostřednictvím stížnosti pro porušení zákona," řekl soudce Nejvyššího soudu Eduard Teschler. Vtip byl totiž v tom, že Neumannův advokát se pokusil o nápravu odlišným úředním postupem: takzvanou obnovou řízení.

Prvním paradoxem přitom je, že úřední postup, který Nejvyšší soud včera označil za správný, Neumannův advokát už předtím zkoušel, a nevedl k cíli. "V roce 1998 jsem dával ministrovi podnět ke stížnosti pro porušení zákona. Ale neuspěl jsem," řekl advokát Lubomír Müller.

Druhým paradoxem je, že nesprávná úřední cesta nakonec k cíli stejně vedla, protože Nejvyšší soud se verdikt královéhradeckého soudu včera neodvážil zrušit. Vysvětlil to takto: "Vadné řízení nevedlo k vadnému výsledku." Jinými slovy: soud vůbec nepochyboval o tom, že verdikt dosažený nesprávným úředním postupem je špatný.

"Rozumíte rozsudku?" ptal se Neumanna několikrát po verdiktu soudce, protože starý pán se evidentně v právních termínech neorientoval. Předseda senátu měl tak největší problém mu komplikovaný rozsudek vůbec vysvětlit. Nakonec jen zdůraznil, že původní zprošťující verdikt od hradeckého soudu z letošního února zůstal v platnosti, což je pro Neumanna nejdůležitější.

Jenže včerejší složitý případ (nakonec i s dobrým koncem) klade zásadní otázky: Jaké možnosti dobrat se spravedlnosti má nevinně odsouzený? Co když (podobně jako v tomto případě) není možné použít jiné cesty než požádat ministra spravedlnosti o stížnost pro porušení zákona, a ten si postaví hlavu a nevyhoví? "Určitě to může být námět pro legislativní úpravu," řekl advokát Müller.