Zdá se, že pokud je smyslem státních maturit naštvat co největší počet studentů, je to projekt úspěšný. Nestačí průšvih s matematickým didaktickým testem, kdy v těžší verzi neuspělo tolik studentů, že Cermat, organizace zodpovědná za státní maturity, musela upravit kritéria, aby studentů prošlo více. Tentokrát se problém týká slohových prací z českého jazyka.
Napište námMáte podobné zkušenosti ze státní maturitou? Pošlete nám váš příběh s kontaktem na spatnematurity@mfdnes.cz. |
Zuzana z pražského lycea zírala na své maturitní výsledky zprvu nechápavě, pak smutně. Teď se hněvá. Vedle skoro samých jedniček svítila pětka ze slohové práce z češtiny.
"Vůbec nechápu, co jsem udělala špatně. Nejvíc bodů mi hodnotitel strhl za subjektivní položky. Psala jsem charakteristiku učitele, podle něj to charakteristika není, ale já jsem přesvědčena o opaku. Celé čtyři roky jsem měla ze slohů jedničky," diví se maturantka. Společně s ní dostaly pětku ze slohu i tři její spolužačky. Jedna z nich je premiantkou třídy. Matka Zuzany se chce bránit právní cestou. Vyjadřovací schopnosti má přitom dívka slušné, což dokazuje známka z anglického eseje - v něm přišla jen o jediný bod.
To Jakub, gymnazista z Prahy, měl z anglického eseje plný počet bodů, ale sloh z češtiny zvládl jen na 13 bodů (známka čtyři). Jeho práci češtináři na internetu ohodnotili na dvojku až trojku. I v jeho případě hodnotitel strhl nejvíc bodů za subjektivní položky.
Jeden z proškolených hodnotitelů (přeje si zůstat v anonymitě) tvrdí, že měl každý oznámkovat asi 200 prací. I on jich pár vyhodil. "Práce na vyhození musí být plná pravopisných chyb, naprosto banální a dítě skládá jen holé věty," vysvětlil. Podotkl navíc, že hodnotitelé věděli, o jaký typ školy jde, a mohli být na gymnázia přísnější.