Protože velryby přestaly identifikovat lodě jako nebezpečí, umírají při nevyhnutelných kolizích. Podle vědců je nejohroženější zejména velryba biskajská, v jejímž teritoriu je zvlášť hustý lodní provoz.
Vědci se proto snažili zjistit, který zvuk savce přiměje vynořit se na hladinu včas a předejít tak srážce. Ze tří alarmů to byl zvuk podobný policejní siréně, na nějž velryby biskajské reagovaly nejrychleji.
"V jejich teritoriu je tolik lodí, že kdyby tato zvířata reagovala na každou z nich, nikam by se nedostala. Jakmile se ale k lodi přiblíží na kilometr, je už pozdě," řekl BBC Peter Tyack z oceánografického ústavu v Massachusetts, který se na studii podílel.
Při výzkumu byly použity tři různé alarmy a pozorováno pět velryb. Čtyři z nich plavaly k hladině s udivující rychlostí právě při zvuku policejní sirény.
USA už vydaly pokyn o omezení rychlosti v teritoriu velryb biskajských. Zatím ale netrvají na dodržování nařízení, protože to pro lodní dopravu znamená zvýšení výdajů zhruba o deset milionů dolarů. Brání se také nejpostiženější přístavy Boston a Jacksonville.
Velryby se pohybují většinou do deseti metrů pod hladinou, kde se živí planktonem. Z lodí nejsou vidět, ale nejsou zas tak hluboko, aby nemohly být zachyceny trupem plavidla či uvíznout v sítích.
Velryba biskajská měří 15 metrů, váží 100 tun a je poměrně pomalý plavec. Zrychluje jen v období páření, kdy samci pronásledují samice. Mláďata rodí jednou za tři roky.
Podle odhadů žije už jen 300 jedinců a jestliže se jejich podmínky nezmění, do 200 let vyhynou. Protože vědci nedokážou ovlivnit reproduční cyklus velryb biskajských, domnívají se, že je třeba odstranit příčiny úmrtnosti, na kterých má podíl člověk.
 Velryba biskajská skáče nad hladinu v americké národní mořské rezervaci Gray's Reef. |
