"Mise je splněna. Je čas jít domů," citovala ministryni obrany Carmen Chacónovou agentura Reuters. Ministryně plán na stažení sil oznámila bezprostředně po své návštěvě španělské základny v Kosovu a vysloužila si kritiku ze strany NATO.
Generální tajemník Aliance Jaap de Hoop Scheffer považuje takové rozhodnutí za předčasné. K jakýmkoliv změnám velikosti nebo struktury sil KFOR podle něj může dojít jedině na "základě rozhodnutí celé Aliance".
Mezinárodní jednotky tak zůstanou v Kosovu v plné síle. Změny mohou nastat až tehdy, až bude panovat shoda, že byly vytvořeny politické a bezpečnostní podmínky, a ten čas ještě nenastal, uvedla mluvčí NATO Carmen Romerová.
Španělští vojáci přitom v Kosovu působí nepřetržitě od ukončení bojů mezi srbskými bezpečnostními silami a kosovskými ozbrojenci v roce 1999. V současnosti v Kosovu působí 632 Španělů pod italským velením v západním sektoru země.
V Kosovu operuje přes 15 tisíc vojáků pod velením NATO. Loňské jednostranné vyhlášení nezávislosti Kosova na Srbsku přitom dosud neuznalo pět členských zemí Evropské unie. Kypr, Řecko, Slovensko, Rumunsko a právě Španělsko odmítají nezávislost uznat s tím, že by to mohlo vést k národnostním problémům na jejich vlastních územích, například ve španělském Baskicku.
Španělský premiér José Luis Rodríguez Zapatero počátkem března během návštěvy srbského prezidenta Borise Tadiče v Madridu prohlásil, že jeho země nezávislé Kosovo nikdy neuzná. Srbsku navíc přislíbil, že se během španělského předsednictví v první polovině roku 2010 zasadí o přijetí této země do Unie.
