Pro schválení zákona o abdikaci krále Juana Carlose I. hlasovalo 233 senátorů. Proti bylo pouhých pět a dvacítka z nich při hlasování chyběla, informoval list El País. Senát tak nakonec úspěšně odmítl trojici pokusů o vetování klíčového zákona, který stvrdil odchod krále Juana Carlose I. Na schůzi zazněly i hlasy požadující ústavní reformu a referendum o změně státního zřízení.
Příští král Felipe: vášnivý jachtař a hvězdář, kterého Španělé milují |
Monarcha, který svou abdikaci oznámil počátkem června, ještě ve středu musí zákon formálně zpečetit svým podpisem. Zákon o jeho abdikaci posléze vejde v účinnost počínaje půlnocí.
Nový král se trůnu slavnostně ujme ve čtvrtek. Šestačtyřicetiletý korunní princ se tak coby Felipe VI. stane nejmladším monarchou v Evropě.
Odstoupení starého krále muselo být stvrzeno zvláštním zákonem, protože španělská legislativa s touto možností nepočítala. Juan Carlos na trůn nastoupil v roce 1975 dva dny po smrti generála Francisca Franka, který Španělsku vládl tvrdou rukou skoro čtyři desetiletí.
O abdikaci Juana Carlose se již delší dobu spekulovalo. Zdravotní stav šestasedmdesátiletého krále byl dlouhodobě špatný, jen za poslední dva roky podstoupil pět operací.
Navíc popularita starého monarchy i celé královské rodiny za poslední roky prudce klesla kvůli hned několika skandálům. Poprvé si část veřejnosti proti sobě popudil, když se ukázalo, že si vyrazil soukromě do Botswany na lov slonů a zlomil si při tom kyčel (podrobnosti o tom zde). Naposledy pak španělskou královskou rodinou zmítalo vyšetřování zpronevěry a praní špinavých peněz královou dcerou Cristinou a královským zetěm (podrobnosti o tom zde) nebo údajná aférka krále s německou aristokratkou Corinnou zu Sayn-Wittgenstein.
Juan Carlos I. vládl Španělsku bezmála čtyřicet let:
