Španělsko stáhlo vojáky z Leily

Španělsko stáhlo vojáky z ostrova Leila (Perejil), o který vedlo spor s Marokem. V sobotu krátce po desáté hodině SELČ zmizely dvě vlajky, které symbolizovaly španělskou přítomnost na ostrůvku. Na Leile je 17. července vyvěsili španělští vojáci, kteří předtím vyhnali Maročany. Ti na sporné území vstoupili o šest dní dříve.

Španělsko a Maroko dospěly za zprostředkování USA k dohodě, že ostrov zůstane neutrální. Příchodem vojáků byl porušen 40 let platící status quo, podle něhož žádná z obou zemí nesmí Perejil okupovat.

Americký ministr zahraničí Colin Powell večer oznámil: "Obě strany se dohodly znovu nastolit na ostrově (Perejil) situaci, která existovala před červencem 2002."

Spojené státy podle šéfa své diplomacie věří, že dohoda je v zájmu obou zemí a poslouží jako základ pro další kroky ke zlepšení jejich vzájemných vztahů.

I Evropská unie vyjádřila nad španělsko-marockým vyrovnáním uspokojení. Po Bruselu reagovala podobně Francie. 

Perejil, ostrov plný petržele
Ostrov Perejil, jenž dostal španělský název podle petržele, místní většinové vegetace, je 200 metrů od marockého pobřeží v Gibraltarské úžině. Ostrov, kde kromě petržele roste jen zimostráz, má rozlohu 10,5 hektaru.

Do roku 1581 patřil ostrov Portugalsku, poté byl připojen k enklávě Ceuta, která je součástí Španělska od roku 1496. V roce 1912 byl v severním Maroku vybudován španělský protektorát, přičemž dohoda s Francií o jeho vytvoření se o Perejilu nezmiňovala.

Rabat tvrdí, že ostrov patří k Maroku. Španělské ministerstvo zahraničí nedávno připustilo, že i když země ovládala Perejil několik staletí, ostrov není legálně zadokumentován jako španělské území. "V tomto ohledu panují nejasnosti," uvedl mluvčí ministerstva.

Ve hře byly enklávy i Kanárské ostrovy
Marocko-španělské vztahy, které se řídí smlouvou o přátelství a spolupráci z roku 1991, také trvale narušují dvě enklávy Ceuta a Melilla na středomořském pobřeží Maroka. Přístavy patří už 500 let ke Španělsku, Maroko si však na ně činí nároky od získání své nezávislosti v roce 1956. S menším usilím Rabat usiluje také o Kanárské ostrovy.

Ceuta a Melilla si sice stěžují, že je Madrid opomíjí, po samostatnosti ani po změně příslušnosti však netouží. Španělsko veškeré marocké nároky na tato území odmítá s tím, že historicky ani jedno z měst do marockého království nikdy nepatřilo.

Nedořešeným koloniálním pozůstatkem, v němž o

DOHODA - NEDOHODA

* Marocký ministr zahraničí Muhammad bin Ajsa prohlásil, že v úterý večer Rabat a Madrid uzavřely dohodu o stažení marockých vojáků po zprostředkování USA.
* Maroko se mělo stáhnout za podmínky, že od Španělska dostane jasnou záruku, že Madrid na půdu tohoto ostrůvku nikdy nevstoupí.
* "Španělsko by si bylo přálo dohodu, aby nemuselo k operaci přikročit. Žádná ale neexistuje," řekla španělská ministryně zahraničí Ana Palaciová.

bě země figurují, je otázka Západní Sahary, které se Španělsko vzdalo v roce 1976. Nyní se ve sporu o její status podle pozorovatelů spíše než na stranu Maroka staví na stranu fronty Polisario, která usiluje o nezávislost tohoto území.

PŘEDCHOZÍ VÝVOJ
Spor, táhnoucí se od koloniálních dob, sledovala i Rada bezpečnosti OSN. "Dal jsem slib a nyní ho veřejně opakuji: Maroko nemá vůbec v úmyslu vracet se na ostrov, až jej španělské jednotky opustí," prohlásil marocký zahraničních věcí Muhammad bin Ajsa.

Španělsko 17. července zasáhlo
Španělští vojáci vyhnali Maročany 17. července. Ti na sporné území vstoupili o šest dní dříve.

Během zásahu, na němž se podílely španělské vojenské námořní a letecké jednotky, bylo zatčeno šest marockých vojáků, které poté Španělé předali marockým úřadům.

Španělsko vyslalo ve čtvrtek elitní jednotky do Ceuty a Melilly, svých enkláv na severu Maroka. Má obavy z možných incidentů.

Marocké úřady ve středu dopoledne omezily vstup svých občanů do enkláv. Odpoledne se situace normalizovala.

V každé z obou enkláv, které mají silnou vojenskou p

PODOBNÝ STŘET ZAŽILO
ŘECKO A TURECKO

* Podobný spor o jiný neobydlený ostrov se vyhrotil před více než šesti lety mezi Řeckem a Tureckem.
* V lednu 1996 stáli tito dva členové NATO na pokraji války kvůli sporu o svrchovanost nad ostrůvkem Imia (turecky Kardak) v Egejském moři.
* Takzvaná válka vlajek vypukla poté, co řečtí námořníci vztyčili na ostrůvku symbol svrchovanosti Atén.
* Ostrov je vzdálen osm kilometrů od tureckého pobřeží a tvoří jej dvě skaliska o rozloze asi čtyř hektarů.
* Ankara velmi ostře protestovala a střetu se podařilo zabránit až díky diplomatickému úsilí USA.

osádku, žije na 70 tisíc lidí. Každoročně do Melilly a Ceuty přichází 30 až 40 tisíc Maročanů, kteří zde pracují nebo nakupují.

Krizi sledovala i Rada bezpečnosti OSN
"Chceme zachovat vztahy přátelství a spolupráce s Marokem a jsme ochotni zahájit v tomto směru jednání," uvádí se ve sdělení úřadu premiéra.

Své stanovisko zaslal i Rabat, který označil intervenci na Perejilu za španělskou agresi. "Požadujeme okamžité a bezpodmínečného stažení španělské armády ze sporného ostrova," uvádí se v prohlášení marockého ministerstva zahraničí.

Šéf Národního lidového hnutí (MNP), člena marocké vládní koalice, považuje střet za vyhlášení války. MNP hájí zájmy berberského obyvatelstva. Strana je ve vládě od roku 1998.

"Jsem ohromen. Problémy se neřeší výstřely z děl. Je to vyhlášení války a omyl," řekl vůdce MNP Mahdžúbí Ahardání, který byl za krále Hasana II. ministrem obrany.

Ministři zahraničí obou států se v úterý domluvili, že krizi kolem Perejilu vyřeší diplomatickými prostředky. Poté, co diplomatické snahy přimět Maroko, aby stáhlo své vojáky, ztroskotaly, rozhodlo se Španělsko jednat.

V úterý odvolalo na neurčitou dobu ke konzultacím svého velvyslance z Rabatu Fernanda Ariase-Salgada, když podle nich Rabat neuspokojivě odpověděl na protestní nótu z minulého týdne. Ve středu ráno pak španělští vojáci Maročany vypudili.

VZTAHY KOMPLIKUJÍ
NEJEN SPORY O ÚZEMÍ

* Kromě územních sporů kalí vztahy obou zemí také ilegální migrace, pašování drog a rybolov.
* Vzájemné - obvykle ne příliš vřelé kontakty obou zemí - se začaly ochlazovat loni v říjnu, kdy Maroko povolalo ke konzultacím na dobu neurčitou svého velvyslance z Madridu.

Rabat ostrov obsadil kvůli terorismu
Maroko obsadilo ostrůvek Perejil několika vojáky 11. července s odůvodněním, že jde o součást boje proti imigraci a terorismu v Gibraltarském průlivu. Úřady tvrdí, že jeskyně na ostrově používají pašeráci drog, které na Perejilu naháněli španělští i maročtí policisté.

"Muži vylodění na ostrově nejsou vojáci, ale policisté vyslaní do citlivé zóny k monitorovací akci," řekl v pondělí marocký ministr zahraničí Muhammad bin Ajsa. Po vylodění marockých vojáků na ostrůvku k němu zamířilo několik španělských válečných plavidel.

Chlapci se dívají na ostrov Perejil, o který se přou Španělsko a Maroko. (16. července 2002)

Maročtí vojáci operují na ostrově Perejil, o který se přou Španělsko a Maroko. (16. července 2002)

Španělská válečná loď připlouvá k ostrovu Perejil, o který se přou Španělsko a Maroko. (16. července 2002)

Marocký voják u stanu na ostrově Perejil, o který se přou Španělsko a Maroko. (16. července 2002)

Dvě marocké ženy se dívají na ostrov Perejil, o který se přou Španělsko a Maroko. (16. července 2002)

Španělské ozbrojené síly zasáhly na ostrůvku Perejil a vypudily marocké vojáky, které zde nechal rozmístit Rabat. (17. července 2002)

Španělští vojáci se zcela stáhli z ostrova Perejil (Leila), o který Španělsko vedlo spor s Marokem. Obě země dospěly za zprostředkování USA k dohodě, že ostrov zůstane neutrální, tedy neobsazený stejně jako před vypuknutím krize, 20. července 2002