Obě země se totiž nedokážou dohodnout na tom, která z nich vpustí člun do svých vod.
Drastický příběh uprchlíků se začal psát ve středu, kdy skupinu i s tělem mrtvého Afričana zachránila španělská rybářská loď příznačně nazvaná "Naše matka z Lorety".
Ve čtvrtek v noci, kdy se člun přiblížil k Tripolisu, však u břehů Libye nezakotvil. Místní úřady odmítly jeho kapitánovi vydat povolení k přistání a loď se musela otočit.
Španělské úřady považují akt severoafrické země za porušení humanitárního práva. Argumentují tím, že migranti se na palubu dostali v záchranné zóně Libye a její povinností je vpustit loď do svých vod.
Majitel lodi Jose Dura uvedl, že člun musí počkat, zda se v pátek podaří situaci vyřešit. Podle španělského ministra zahraničí probíhají jednání s Libyí o dalším osudu uprchlíků.
Uprchlíci v člunu čekali na rozhodnutí týden
Incident ale není první a zřejmě ani poslední. V tahanicích o to, kdo převezme pracovní migranty a uprchlíky z výbušných oblastí Afriky, přitom zdaleka nejde o nejabsurdnější případ.
V únoru muselo na 370 běženců z Asie a Afriky čekat celý týden na lodi poblíž vod Mauritánie, než se Madrid a západoafrické vlády dohodly, kdo z nich se o uprchlíky postará.
Sám José Dura už podobnou příhodu zažil loni. Tehdy zakázaly přistát jinému z jeho člunů maltské úřady. Na palubě lodi se totiž nacházelo 51 zachráněných migrantů.
Z evropských zemí přijímá nejvíce uprchlíků právě Španělsko. Po stovkách kilometrů plavby v jednoduchých dřevěných člunech ze západní Afriky přistane většina z nich na Kanárských ostrovech.
