Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Válka o dědictví frankistické. Madrid řeší místa s Dalího jménem

  11:38aktualizováno  11:38
Přejmenovávání místních názvů je často symbolem snahy vypořádat se s minulostí. Španělskem nyní oblétla zpráva, že na seznamu lidí, kteří si zadali s frankistickým režimem, a pojmenování míst po nich je tudíž nežádoucí, je i známý malíř Salvador Dalí. Vzápětí dorazilo zpochybnění senzačně znějící zprávy.

Za španělské občanské války a za druhé světové války zůstal Salvador Dalí v ústraní. Poté stranil Francovu režimu. Nyní se spekuluje, jak moc. | foto: Marek Podhora, MAFRA

Otázka přejmenování „nevhodných“ názvů je ve Španělsku horkým tématem od loňského června, kdy se starostkou Madridu stala Manuela Carmena.

Ačkoliv má Španělsko od roku 2007 zákon o historické paměti, uplatňoval se dosud minimálně. Když v roce 2008 zahájil soudce Baltasar Garzón vyšetřování zmizení více než sta tisíc lidí za občanské války ve 30. letech a za Frankova režimu, označila ho prokuratura za nekompetentního a byl suspendován z funkce vyšetřujícího soudce. Později se ukázalo, že neprávem (více zde), do funkce se už ale nevrátil.

Salvador Dalí, válka a Franco

V roce 1936 vypukla španělská občanská válka mezi levicovou vládou (s podporou komunistů) a nacionalisty (za nimiž stálo nacistické Německo). Obě strany se v ní dopouštěly válečných zločinů. Salvador Dalí zůstal stranou, stejně tak i za druhé světové války, za což ho kritizoval například George Orwell který ve Španělsku bojoval.

Po válce se Dalí vrátil do Katalánska a ocenil Francisca Franca za to, že „vyčistil Španělsko od destruktivních sil“. Přimkl se také ke katolické víře. V telegramech autoritářskému (a rovněž katolickému) caudillovi, který stál v čele země až do roku 1975, vyjadřoval souhlas s rozsudky smrti, napsal v roce 2003 Vincente Navarro v publikaci „Salvador Dalí, fašista“.

Zmíněný zákon ukládá úřadům odstranit frankistické symboly a umožňuje jim změnit názvy ulic. Přejmenování lokalit, které nesly jméno samotného caudilla Franka a odstranění jeho soch bylo ještě relativně jasným krokem. Potíž je ale v tom, koho dalšího lze označit za frankistu.

Do Madridu spor dorazil v posledních dnech poté, co se objevila jména ze seznamu 256 míst a ulic ve španělské metropoli, která údajně splňují kritéria pro přejmenování. Podle katalánského listu La Vanguardia jsou na něm i místa nesoucí jméno slavného malíře Salvadora Dalího (patrně tedy například relativně známá „Plaza Dalí“).

Jenže Universidad Complutense Madrid, která měla podle některých zpráv seznam „nevhodných“ názvů lokalit na zadání starostky sestavit, reagovala ostře: odmítla výklad, že by „připravovala seznam míst k přejmenování“ a že pracuje s Dalího jménem. To, zda zpracovávala pro radnici například odborné podklady, agentury neuvádějí, univerzita ale s radnicí ukončila spolupráci.

Čtyřicet let na útěku před minulostí

Čtyřicet let po konci Francova režimu tak Španěly dohání přízrak, před kterým se skrývali. Po smrti autoritářského vládce se o skončivší éře příliš nemluvilo, aby se neotevíraly staré rány. Teď se pro to otevírá nebývalý prostor. Je otázkou, zda časový odstup umožní střízlivější pohled a křivdami méně zatíženou debatu o této éře španělské historie.

Madridská radnice každopádně plánuje do konce roku přejmenovat asi třicet lokalit, některé ponesou jména obětí frankistického teroru. Jedna pak jméno anarchisty a odboráře Melchora Rodrígueze Garcíi, který podle dostupných zpráv jako poslední šéf vězeňské služby v Madridu za republikánské administrativy bránil davu v lynčování uvězněných nacionalistů.

O nesnázích s vypořádáním s nelehkým dědictvím svědčí i to, že teprve minulý měsíc rozhodla radnice města Nerja v Andalusii o odstranění jmen několika frankistických generálů, kteří mají na svědomí tisíce mrtvých civilistů za španělské občanské války (1936-1939). Té války, v níž - dlužno dodat - nebylo „dobré“ strany, která by se ostýchala páchat válečné zločiny.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.