Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Španělsko: ETA se vrací

aktualizováno 
Španělsko se vrátilo o dvacet let zpátky. Po sérii atentátů baskické teroristické skupiny ETA v posledních dnech si Španělé připomínají období let 1979-1980, kdy řádění pravicových i levicových teroristů dosahovalo v mladé demokracii vrcholu. Jen tento týden zabila ETA dva lidi a zranila jich jedenáct. Při předčasném výbuchu zahynuli čtyři teroristé. Od roku 1959, kdy zahájila boj za nezávislost, má na svědomí více než 800 lidských životů.

Španělé masově protestují v ulicích. Včera se na klíčové schůzce na ministerstvu vnitra sešli politici z vládní Lidové strany a nejsilnější opoziční socialistické strany, aby vytvořili společnou strategii boje proti vlně terorismu, která nemá v devadesátých letech obdoby.
Oběťmi teroru jsou nejčastěji vojáci, novináři, místní politici i podnikatelé.

"Prožíváme velmi tvrdé a složité časy," nechal se slyšet ministr vnitra Jaime Mayor Oreja, kterému přizvukuje většina politiků. Vláda Lidové strany odmítá s teroristy jednat. "V situaci téměř totální války ze strany ETA je třeba zachovat klid," řekl zase šéf baskických socialistů Nicolás Redondo.

Pouze představitelé baskických nacionalistů se vyjadřují vyhýbavě či teroristy podporují. "Jsou to baskičtí vlastenci, kteří bojovali za svoji vlast," řekl o čtyřech výbuchem zabitých teroristech Arnaldo Otegi, mluvčí politického křídla ETA, strany Euskal Herritarrok.

Vysloužil si za to trestní oznámení.  Kritika se přitom ozývá už i z vlastních řad. "Nemůže to takto pokračovat, nebo to skončí katastrofou," citoval deník El Mundo Patxi Zabaletu, mluvčího strany Euskal Herritarrok z místního zastupitelstva v Pamploně.

Při demonstraci odpůrců ETA včera v Pamploně policie zatkla jednoho z členů Euskal Herritarrok kvůli podezření, že je spolupracovníkem teroristů a jeho informace vedly ke středečnímu atentátu na armádního důstojníka Franciska Casanovu.

Lze očekávat, že policie nyní přitvrdí. Musí však v boji proti ETA začínat takřka od nuly, protože teroristé během příměří v roce 1999 reorganizovali svoji strukturu, narušenou policejními zásahy z první poloviny devadesátých let.

Ve vězeních sedí více než 500 odsouzených teroristů. V současné době probíhá proces s šestnáctičlennou skupinou "etarras", v podstatě vyslanci organizace v zahraničí.
ETA, jejíž vůdci sídlí v ilegalitě ve Francii a Belgii, v uplynulých dnech prokázala, že je schopna udeřit v krátké době kdekoli a jakkoli.

"ETA obnovila svoji sílu z doby před lety," charakterizoval situaci list El Mundo. "Chtějí, abychom dostali strach a jednali s nimi." Vedení se ujala mladší generace, která - jak napsal deník El País - hodlá v případě baskické otázky "znejistit víru občanů v instituce demokracie".

Demokracie přitom po letech frankistického útlaku přinesla Baskům rozsáhlou autonomii, uznala jejich jazyk. Strana Euskal Herritarrok získala v posledních regionálních volbách 18 procent baskických hlasů. I včera se na ulicích střetli s policií její příznivci, především z řad mládeže.

Vláda Lidové strany, která potvrdila v březnových volbách parlamentní většinu, jednala s teroristy pouze jednou, v květnu 1999 ve švýcarském Curychu, v době, kdy dodržovali čtrnáctiměsíční příměří.

Španělé se tak oprávněně cítí ohroženi. Výrazem boje proti terorismu jsou masová shromáždění v mnoha městech po atentátech a modré stužky na klopách. Nic víc ovšem Španělé dělat nemohou.

Na politické scéně se prohlubuje krize regionálních stran v Baskicku, kde se na podzim pravděpodobně odehrají předčasné volby.

V roce 1998 se vytvořila koalice umírněné Baskické národní strany právě s Euskal Herritarrok. Po obnovení útoků ETA však ostatní strany odmítají s nacionalisty spolupracovat.

"Je důležité, abychom před terorem neustoupili a vydrželi," řekl před několika dny premiér José María Aznar.

Podobně nesmiřitelně se vyjadřují i sami teroristé. "Nebudeme se nikomu omlouvat," řekl před dvěma lety v jednom z řídkých rozhovorů pro média reportérce BBC jeden z šéfů ETA identifikovaný jako Gorka. "Bude to španělský stát, kdo bude žádat o odpuštění."

Policie začala zatýkat přívržence ETA
Španělská policie zadržela ve čtvrtek večer v San Sebastiánu pro rušení veřejného pořádku pět přívrženců zakázané separatistické baskické organizace ETA.

Mladí extrémisté byli zadrženi v jednom baru poté, co zapálili oheň před budovou místní knihovny a když vyvolali nepokoje ve starých čtvrtích tohoto baskického města.

Policie u nich také našla blíže neupřesněné množství zápalných lahví.

Policejní zákrok se uskutečnil v závěru "dne boje", který na čtvrtek vyhlásila ETA na památku jejích čtyř aktivistů, kteří zahynuli v úterý v Bilbau při přípravě atentátu.

Ve čtvrtek v podvečer byla v San Sebastianu zraněna úlomky skla jedna osoba.

Separatisté zde také zapálili dva autobusy.

Komentáře se shodly, že "den boje" se dočkal menšího ohlasu, než předpokládala ETA a než se obávaly úřady.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Americký prezident Donald Trump odsoudil násilí extremistů v Charlottesville....
Soud zablokoval Trumpův protiimigrační dekret pár hodin před platností

Federální soud v Honolulu v úterý zablokoval protiimigrační dekret prezidenta USA Donalda Trumpa, který zakazoval vydávání přistěhovaleckých víz občanům z osmi...  celý článek

U Madridu se zřítila stíhačka F18. Pilot zahynul
U Madridu se krátce po startu zřítila armádní stíhačka, pilot zahynul

U Madridu se v úterý před polednem zřítil stíhací letoun F-18 španělské armády. Při neštěstí, které se stalo krátce po startu z letecké základny, zahynul...  celý článek

Barcelona: Demonstrace proti zásahu španělské policie během referendu o...
Katalánská vláda nesdělí Madridu, zda opravdu vyhlásila samostatnost

Katalánský regionální kabinet ve stanovené lhůtě neupřesní, zda vyhlásil, či nevyhlásil samostatnost autonomního Katalánska, jak požaduje španělská ústřední...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.