Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Španělská studie: třetině povrchu Země hrozí proměna v poušť

  10:48aktualizováno  10:48
Poušť se chová jako Otesánek. Bobtná, hltá a ukusuje další a další kousky dosud úrodné půdy. Reálně prý hrozí, že spolkne celou třetinu zeměkoule. Částečně si za to můžeme sami, tvrdí v těchto dnech zveřejněná dlouhodobá studie španělských vědců.

Poušť podle vědců plíživě vyhrává na přírodou. | foto: NASA Earth Observatory

Jak vidno, s už tradičně viněným "globálním oteplováním" se nepojí jen takové jevy, jako je tání některých polárních ledovců či ohrožení pobřežních oblastí stoupající hladinou oceánu. Daří se i poušti a vyhrává nad námi. V řadě světových oblastí. Plíživě a jakoby neviditelně, ale vyhrává.

Vědci, a nejen oni, varují: Půjde-li to takhle dál, bude to mít na lidstvo pustošivý účinek. Studie, publikovaná v posledním čísle prestižního International Journal of Life Cycle Assessment, přináší alarmující závěr: riziku proměny v poušť je vystaveno až osmatřicet procent zemského povrchu. Jsou to právě už nyní suché (aridní) oblasti, vesměs bezprostředně sousedící s pouštěmi.

Zajatci písku

Jistě, vědci občas přestřelí, někdy jsou jejich závěry až příliš pesimistické, nicméně nad španělskou studií nelze jen tak mávnout rukou.

Montserrat Nunězová, která výzkum prováděný ve spolupráci univerzit v Barceloně a argentinské Mendoze vedla, říká: "Prakticky to znamená, že lidé žijící v ohrožených oblastech jsou v nebezpečí, že budou uvězněni expandující pouští." Týká se to milionů.

Poušť na postupu

K nejohroženějším většinou náleží ty regiony, které už bezprostředně sousedí s pouštěmi, jež dále expandují a pohlcují lidská obydlí a oázy na svém okraji.

Podle vědců jsou půdy v těchto regionech natolik narušené, že proces desertifikace může být nevratný.

Nejohroženější oblasti: * subtropické regiony Afriky
* Blízký východ
* Austrálie
* jihozápadní a severní Čína
* západní část Jižní Ameriky

Na území Evropy je nejohroženější Středomoří.

Studie vychází z přísně exaktních dat. Zabývala se životními cykly v půdě v rozličných regionech a její postupnou degradací.

Za postup desertifikace čili proměny v poušť ovšem nese odpovědnost jak klimatická složka (kterou člověk nezmění), tak lidstvo. Lidská činnost, například vykácení lesů, nadměrné pastevecké aktivity, vyčerpání vody, případně nedostatečné či žádné zavlažování, se na půdní degradaci významnou měrou podílí.

"Největšímu riziku proměny v poušť čelí subtropické regiony Afriky, zemí Blízkého východu, Austrálie, jihozápadní a severní Čína a také západní část Jižní Ameriky," uvedla Nunězová.

Mnohé regiony se přirozeně rozhodly, že se přílišnému "roztahování" pouště postaví. V Portugalsku například na obranu vysazují hradby z korkových dubů, jež jsou schopny přežít i ve velmi suchém podnebí. V indickém Rádžasthánu vsadili na zavlažování, ale vytrvalý postup pouště se zastavit nedaří. Vody je málo.

Velká zelená čínská zeď

Pouštní duny kus po kuse ukrajují obrovské plochy půdy z území Číny a vyhánějí z domovů statisíce lidí. Třeba Sun Čching-wej se před šedesáti lety narodil v okrese Min-čchin v provincii Kan-su. "Tehdy to byla zelená oáza," řekl listu Christian Science Monitor. Pak vyschly studny. A přivalil se písek. Úřady musely všechny obyvatele přestěhovat.

Písek se už dokonce dostal na 70 kilometrů od hlavního města Pekingu. Před několika lety se psalo, že se k metropoli sune rychlostí až tři kilometry za rok.

Tenhle agresivní útok pouště se přece jen podařilo v posledních letech zmírnit. Zmírnit, nikoli zastavit. Díky obrovským investicím a vysázení desítek milionů stromů na pouštním okraji. Úřady v Číně o této akci, jež stále pokračuje, občas s pýchou hovoří jako o "veliké čínské zelené zdi". Vypadá to však, že i ona začíná mít pořádné trhliny. Uprchlíky z okresu Min-čchin přestěhovali sto kilometrů od původních osad. Ti si to zpočátku pochvalovali, byť voda z vodovodu jim teče jen půl hodiny každý druhý den. Brzy se ale vše začalo vracet do starých kolejí. Písečné bouře dorazily i tam.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Polonahý prezident Vladimir Putin se na dovolené chlubí jedním ze svých úlovků...
Buď jak Putin, ukaž hruď. Lidé na fotkách napodobují ruského prezidenta

Tisíce lidí se rozhodly vzdát poctu ruskému prezidentovi Vladimíru Putinovi a vyfotit se bez trička. Reagují tak na nejnovější zveřejněné fotografie Putina z...  celý článek

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Byl to výkřik bláznů, s muslimy problém nebyl, říkají Češi z Barcelony

Podle některých Čechů spjatých s Barcelonou bylo otázkou času, kdy se nějaký útok objeví. Jiné teror překvapil. Problémy s muslimy však v Katalánsku...  celý článek

Plácneme si? ...takto asi gesto míněno nebylo. Kancléřka Angela Merkelová se...
V září nevolte Merkelovou, apeluje Erdogan na německé Turky

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vyzval turecké voliče v Německu, aby ve volbách udělili politickým stranám lekci a aby nevolili kancléřku Angelu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.