Španělská levice vyhrála volby

(Od zvláštního zpravodaje MF DNES) - Tři dni po krvavých atentátech v Madridu hlasovali Španělé o nové vládě – a nečekaně rozhodli o změně vlády. Po letech, kdy v Evropě přibývaly jen pravicové vlády, se španělské levici podařilo dosáhnout politického obratu.

PŘEČTĚTE SI
Al-Kajda se na videu přiznala k útokům 

Oficiální výsledky byly oznámeny po sečtení 99,98 procent odevzdaných hlasů - socialisté dostali 42,64 procent, dosud vládnoucí Lidová strana (PP) 37,64 procent hlasů.

Hlas odevzdalo přes 25,5 milionu tedy 77,21 procent. To oproti minulým volbám znamená nárůst o více než 8,5 procent (68,71).

Šéf socialistů José Luis Rodriguez Zapatero již vystoupil v televizi a ohlásil vítězství své strany.

Socialisté sice vyhráli, k nadpoloviční většině jim ale chybí dvanáct křesel. Proto budou potřebovat spojence z menších stran. Do parlamentu jich postupuje šest a celkem na ně připadá 35 mandátů.

Aznar mohl už během dne pozorovat, že se lid obrací proti němu a jeho straně. Když šel odevzdat svůj hlas, stal terčem slovních útoků stejně jako jeho designovaný nástupce Mariano Rajoy.

VÝSLEDKY VOLEB

PSOE tak ve třistapadesátičlenném Kongresu poslanců, do něhož se volilo na základě poměrného systému, získala 164 křesel místo 125 z voleb v roce 2000. PP dosavadního premiéra Josého Maríi Aznara má oproti současným 183 poslancům, kteří ji zajišťovali nadpoloviční většinu, pouze 148 míst. Pro vytvoření vlády je zapotřebí nejméně 176 křesel.

V Senátu, do něhož se volilo většinovým systémem, bude mít PP podle výsledků, které zahrnují 99,97 procent odevzdaných hlasů, celkem 102 z 208 senátorů volených na základě většinového systému.

Lidovci tak přišli o 25 míst oproti minulým volbám. PSOE naopak zaznamenala další úspěch: počet svých senátorů zvýšila o 28 křesel na 81.

Aznara protestující napadli, že zatáhl zemi do irácké války a tím vyprovokoval krvavý bombový útok islamistů. Při něm minulý čtvrtek zahynuly dvě stovky lidí. Na Rajoye volali odpůrci „Lháři!“ a žádali, aby stáhl španělské oddíly z Iráku. To už slíbil Rajoyův soupeř a šéf  socialistů José Luis Rodriguez Zapatero.

Přitom ještě před třemi dny byli lidovci jasným favoritem voleb. Podle průzkumů měli před socialisty čtyř až sedmiprocentní náskok.

Odráželo se v tom ocenění dobré hospodářské politiky Aznarovy vlády, které se během osmi let u moci podařilo srazit nezaměstnanost na polovinu a podnítit výrazný ekonomický růst Španělska.

Vše změnily atentáty a podezření lidí, že vláda ve snaze poškodit své socialistické protivníky manipuluje s údaji o vyšetřování. Lidovci se snažili přesvědčit veřejnost, že za zločin je vinna baskické separatistické hnutí ETA, které byla dosud hlavním pachatelem teroristických útoků v zemi. To totiž mohlo lidovcům vynést hlasy. „Emoční výklad je, že to lidi povede k podpoře strany s nejtvrdší linií proti nim,“ vysvětloval aktivitu vlády španělský politolog Josu Mezo.

Příčinou politického zvratu je zřejmě náhlá mobilizace voličů. K volebním urnám přišlo včera o sedm a půl procenta lidí více než před čtyřmi lety (celkem 63 procent). Největší přírůstek zaznamenala Katalánie, která obvykle příliš nepodporuje centralistickou Lidovou stranu.

Lidovci a socialisté dominují španělské politické scéně již několik desetiletí. Ale v parlamentu má své místo i řada dalších seskupení: komunisté, nacionalisté, regionální strany. K vytvoření funkční vlády je často nutné vytvořit s některou z nich koalici. To, že lidovci vládli od roku 2000 sami, je spíše výjimkou. I nyní zřejmě čeká zemi nějaká forma koaliční vlády.

Španělský premiér José María Aznar se ve volební místnosti zdraví s členem volební komise. Španělé ve volbách, které se konají pouhé tři dny po krvavých atentátech v Madridu, rozhodují, kdo Aznara nahradí (14. března 2004)

Příznivci španělských opozičních socialistů slaví vítězství v parlamentních volbách, které přišlo pouhé tři dny po krvavých atentátech v Madridu (14. března 2004)