PŘEČTĚTE SI
Al-Kajda se na videu přiznala k útokům
Oficiální výsledky byly oznámeny po sečtení 99,98 procent odevzdaných hlasů - socialisté dostali 42,64 procent, dosud vládnoucí Lidová strana (PP) 37,64 procent hlasů.
Hlas odevzdalo přes 25,5 milionu tedy 77,21 procent. To oproti minulým volbám znamená nárůst o více než 8,5 procent (68,71).
Šéf socialistů José Luis Rodriguez Zapatero již vystoupil v televizi a ohlásil vítězství své strany.
Socialisté sice vyhráli, k nadpoloviční většině jim ale chybí dvanáct křesel. Proto budou potřebovat spojence z menších stran. Do parlamentu jich postupuje šest a celkem na ně připadá 35 mandátů.
Aznar mohl už během dne pozorovat, že se lid obrací proti němu a jeho straně. Když šel odevzdat svůj hlas, stal terčem slovních útoků stejně jako jeho designovaný nástupce Mariano Rajoy.
|
VÝSLEDKY VOLEB |
|
PSOE tak ve třistapadesátičlenném Kongresu poslanců, do něhož se volilo na základě poměrného systému, získala 164 křesel místo 125 z voleb v roce 2000. PP dosavadního premiéra Josého Maríi Aznara má oproti současným 183 poslancům, kteří ji zajišťovali nadpoloviční většinu, pouze 148 míst. Pro vytvoření vlády je zapotřebí nejméně 176 křesel. V Senátu, do něhož se volilo většinovým systémem, bude mít PP podle výsledků, které zahrnují 99,97 procent odevzdaných hlasů, celkem 102 z 208 senátorů volených na základě většinového systému. Lidovci tak přišli o 25 míst oproti minulým volbám. PSOE naopak zaznamenala další úspěch: počet svých senátorů zvýšila o 28 křesel na 81. |
Přitom ještě před třemi dny byli lidovci jasným favoritem voleb. Podle průzkumů měli před socialisty čtyř až sedmiprocentní náskok.
Odráželo se v tom ocenění dobré hospodářské politiky Aznarovy vlády, které se během osmi let u moci podařilo srazit nezaměstnanost na polovinu a podnítit výrazný ekonomický růst Španělska.
Vše změnily atentáty a podezření lidí, že vláda ve snaze poškodit své socialistické protivníky manipuluje s údaji o vyšetřování. Lidovci se snažili přesvědčit veřejnost, že za zločin je vinna baskické separatistické hnutí ETA, které byla dosud hlavním pachatelem teroristických útoků v zemi. To totiž mohlo lidovcům vynést hlasy. „Emoční výklad je, že to lidi povede k podpoře strany s nejtvrdší linií proti nim,“ vysvětloval aktivitu vlády španělský politolog Josu Mezo.
Příčinou politického zvratu je zřejmě náhlá mobilizace voličů. K volebním urnám přišlo včera o sedm a půl procenta lidí více než před čtyřmi lety (celkem 63 procent). Největší přírůstek zaznamenala Katalánie, která obvykle příliš nepodporuje centralistickou Lidovou stranu.
Lidovci a socialisté dominují španělské politické scéně již několik desetiletí. Ale v parlamentu má své místo i řada dalších seskupení: komunisté, nacionalisté, regionální strany. K vytvoření funkční vlády je často nutné vytvořit s některou z nich koalici. To, že lidovci vládli od roku 2000 sami, je spíše výjimkou. I nyní zřejmě čeká zemi nějaká forma koaliční vlády.
 Španělský premiér José María Aznar se ve volební místnosti zdraví s členem volební komise. Španělé ve volbách, které se konají pouhé tři dny po krvavých atentátech v Madridu, rozhodují, kdo Aznara nahradí (14. března 2004) |
 Příznivci španělských opozičních socialistů slaví vítězství v parlamentních volbách, které přišlo pouhé tři dny po krvavých atentátech v Madridu (14. března 2004) |
