Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Španělská jako prasečí? Tohle srovnání nesedí

  1:01aktualizováno  1:01
Každý chce vědět, do čeho jde, jak připomenul doktor Hrušínský ve filmu Vesničko má středisková. A když se teď mluví o prasečí chřipce, okamžitě vyskočí z historické paměti napůl zasutá vzpomínka na poslední pořádnou pandemii téhle nemoci, což je španělská chřipka.

Chřipka prý řádila víc na území Německa a Rakouska-Uherska, a tak roku 1918 přispěla k vítězství spojenců. | foto: Neznámý voják

Není to však pomoc, která by přidala kuráž.

Naštěstí je tohle srovnání úplně k ničemu. Řekněme, že na španělskou chřipku v letech 1918 a 1919 zemřelo asi padesát milionů lidí. Řekněme, že tehdy žily na světě dvě miliardy lidí (ve skutečnosti to bylo o něco méně). Znamená to, že teď, kdy nás je přes šest miliard, by tedy podle těchto počtů mělo zemřít sto padesát milionů lidí. To je půlka Ameriky nebo jedno Rusko – nebo Česko, Německo, Slovensko, Polsko, Maďarsko a Rakousko dohromady.

Jenže tohle nesedí. Nikdo sice zatím neví, jak se bude prasečí chřipka vyvíjet, ale jedno je jisté: roky 1918 a 2009 jsou dva různé světy. Jako bychom se dnes podívali na člověka, který se škrábl o rezavý hřebík, a řekli: Máš to nahnuté, protože v roce 1918 byl tetanus stoprocentně smrtelný.

Opravdu byl. Do objevu dnes banálního penicilinu chybělo Flemingovi deset let, teprve před pár lety vědci začali tušit, že existují jakési vitaminy a že bez nich není člověk tak zdravý. Až roku 1921 byl objeven inzulin – a tetanus, když už o něm byla řeč, si musel počkat ještě dalších šest let. Takhle na tom byla tehdejší medicína.

Dokonce toho nevěděla moc ani o chřipce. Lékaři si mysleli, že to je meningitis, horečka dengue nebo mor, a kopali do prázdna hledáním bakteriální vakcíny, přestože tuhle nemoc mají na svědomí viry. Málem ji zkoušeli vykuřovat.

Lidé nejenže si s chřipkou neuměli poradit, oni ji také do značné míry ignorovali. "V Madridu se objevila podivná forma nakažlivé choroby," poslala začátkem léta 1918 do londýnského centra agentury Reuters zprávu španělská tisková agentura Agencia Fabra. "Epidemie má lehký průběh, nejsou hlášena žádná úmrtí."

Onemocnění trvalo obvykle tři dny. Za pár týdnů však přišla druhá vlna, a to už smrt mávala kosou jako zběsilá. Jenže v době, kdy šla španělská depeše do Londýna, se v Evropě a Americe na chřipku už dávno tiše, leč masově umíralo. Jen si toho uprostřed války, kdy lidé hynuli v zákopech i v týlu, tam kvůli špatné stravě i zdravotní péči nikdo jaksi nevšímal. Mrtví k válce patří.

Taky se to tajilo: i tohle bylo strategickou informací. Mimochodem, existují dohady, že chřipka prý řádila víc na území Německa a Rakouska-Uherska (a tím i mezi vojáky), a tak v kritických měsících léta 1918 přispěla k vítězství spojenců.

Ale i v namačkaných zákopech a táborech Dohody toho mezi muži oslabenými stresem a bídnými podmínkami pobila hodně. Příklad: na západní frontě padlo 53 500 Američanů v bojích, 57 tisíc amerických vojáků však zabila chřipka.

Byla to planetární jatka jiného druhu a bylo jedno, že slovo globalizace ještě nikdo neslyšel. Dnes sice virus oblétne za pár dnů svět, ale tehdy to bylo i bez letadel podobné, jen pomalejší. Za pět měsíců se virus dostal až k Eskymákům.

Přesto to byl úplně jiný svět. Chlapec narozený roku 1919 v novém Československu měl statistickou naději, že se dožije 47 let (dnes je to 73,7 roku). Bylo to tím, že tehdy byla vysoká kojenecká úmrtnost: z jednoho tisíce čs. miminek jich zemřelo 146, dnes jen 2,8. Proč? Nedokonalé zdravotnictví, horší strava a hlavně špatná hygiena. Ještě v roce 1932 nemělo šedesát procent českých bytů vodovod.

Roku 1918 to bylo ještě horší: u nás i ve světě. K tomu žádné léky, pomeranče ani informace. Chřipka tehdy byla takovým zabijákem i proto, že měla totálně bezbrannou kořist.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Václav Klaus ml. v pražském štábu ODS. (21. října 2017)
KOMENTÁŘ: Klausovi si berou zpátky ODS, ale ta to ještě neví

Mise splněna, jásal v sobotu večer na Facebooku jeden z blízkých spolupracovníků předsedy Petra Fialy. Opravdu: druhé místo, oproti minulým volbám navíc tři a...  celý článek

Místopředsedové ČSSD Milan Chovanec a Lubomír Zaorálek hovoří s novináři před...
ČSSD by mohla skončit v opozici, řekl Chovanec. Sjezd bude v dubnu

Mimořádný sjezd ČSSD by se měl konat v Hradci Králové 7. dubna, řekl po večerním jednání užšího vedení strany její úřadující šéf Milan Chovanec. V tento den...  celý článek

Volební místnosti se uzavřely v sobotu ve 14 hodin a hned se začalo se sčítáním...
Hrozí předčasné volby? Strany nemají na volební cirkus, říká politolog

Na politické strany čeká obtížné povolební vyjednávání, které by v případě neúspěchu mohlo vést až k předčasným volbám. Podle politologa Josefa Mlejnka by ale...  celý článek

Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?
Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?

Vyšumění přátelství nemusí být jen vaše vina.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.