Ve Španělsku to ovšem neplatí, protože tam je průměr o čtyři roky vyšší - a to i navzdory nejvyššímu počtu kuřáků v zemi. Následuje Itálie, kde se lidé dožívají v průměru 79 let, a Francie se 78 lety.
Naproti tomu země, které se mají začlenit do unie příští rok, na tom tak dobře nejsou: nejhorší situace je v Maďarsku, kde lidé umírají obvykle kolem 70 let. V Polsku je to 73 let a v České republice o rok více.
Pokud jde o příčiny úmrtí, v Evropě jsou číslem jedna srdeční choroby.
Přitom ovšem ve Francii, kde se na jídelníčku objevují velmi často sýry bohaté na cholesterol, to neplatí a Francouzi umírají na srdeční infarkty mnohem méně než v jiných zemích.
Autoři studie naznačují, že jako doporučení k dosažení vysokého věku by mohla sloužit zdravá španělská dieta a francouzská láska k vínu. Guláš naopak nelze doporučit, protože Maďarsko má nejvyšší poměr srdečních infarktů na 100 tisíc obyvatel, a to 587.
Nejobéznější populace žije v Británii, kde 20 procent lidí trpí nadváhou. Na druhém konci žebříčku jsou Norové, kde si na obezitu může stěžovat jen šest procent lidí.
Nejvyšší podíl starých lidí v populaci připadá na Švédsko, kde žije 27,1 procenta lidí starších 65 let. V Polsku je to nejméně - 17,5 procenta.
V Itálii se podle studie všeobecně dožívají lidé v dobrém zdraví až 71 let. Sami Italové jsou ale jiného mínění: jen asi 20 procent populace nad 65 let má dojem, že ani v tomto věku nemá žádné vážnější zdravotní problémy.
