Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Španělé zatkli pilota, který se v Argentině podílel na „letech smrti“

  8:10aktualizováno  10:03
Policisté zatkli ve španělské Valencii argentinského pilota nizozemské společnosti Transavia. Julio Alberto Poch totiž čelí obvinění, že se během argentinské vojenské diktatury v letech 1976 až 1983 podílel na takzvaných letech smrti. Během nich vojáci vyhazovali z letadel do moře odpůrce režimu.

Na snímku, který zveřejnilo španělské ministerstvo vnitra, je Julio Alberto Poch na nedatovaném snímku během působení v argetinské armádě a po zatčení ve Valencii (23. září 2009) | foto: AP

Pochovo úterní zatčení bylo poměrně dramatické. Elitní španělská jednotka, která vyhledává nacistické zločince nebo mafiánské šéfy, si ho odvedla přímo před očima cestujících z kabiny letadla při mezipřistání ve Valencii. Letoun tak nemohl pokračovat dále do Amsterdamu.

Sedmapadesátiletý muž, někdejší námořní pilot, čelí obvinění z podílu na smrti více než tisíce lidí. Během takzvané Špinavé války v Argentině bylo běžnou praktikou, že vojáci nepohodlné Argentince na příkaz vládnoucí junty omámili drogami a pak je z letadel svrhli do moře nebo řek.

Poch se na tom měl podílet. Pracoval jako pilot při námořní škole v Buenos Aires, která nechvalně proslula mučením a zabíjením oponentů junty. Argentinec se k zabíjení lidí dokonce přiznal svým holandským kolegům. Líčil jim prý, jak likvidoval "teroristy".

Podle nizozemského listu De Telegraaf se pilot kolegům několikrát otevřeně chlubil svým podílem na "letech smrti". Podle jednoho z nich Poch popsal "přesně, jak vyhazoval lidi, kteří stále žili, protože smyslem bylo popravit je". Vraždy údajně ospravedlňoval slovy: "Byla to válka!"

Demonstrace matek a příbuzných lidí, kteří zmizeli během argentinské Špinavé války. Snímek je z května v roce 1982.

Demonstrace matek a příbuzných lidí, kteří zmizeli během argentinské Špinavé války. Snímek je z května v roce 1982.

Někdejší vojenský pilot uprchl ze země po pádu diktatury a pro holandskou společnost Transavia pracuje od počátku 80. let minulého století. O jeho vydání Argentina žádala Nizozemsko, kde žije, nicméně Poch vlastní kromě argentinského také holandský pas a Amsterdam ho proto nevydal.

Argentinské úřady na něj tedy uvalily mezinárodní zatykač. Nyní je ve vazbě ve Španělsku. Buenos Aires už naznačilo, že podá co nejrychleji španělské justici žádost o jeho vydání.

Argentina tak učinila krok ke konfrontaci jednoho z nejtemnějších období své historie, píše deník The Times na svých internetových stránkách. Během Špinavé války zemřelo nebo zmizelo přes 11 tisíc lidí. Jsou to ovšem údaje argentinské vlády. Humanitární organizace věří, že vládnoucí junta se zbavila více než 30 tisíc Argentinců. Levicové gerily v té době zabily na 13 tisíc lidí.

Doposud skončil za mřížemi za podíl na "letech smrti" pouze jeden důstojník. Španělský soud poslal v roce 2005 do vězení dohromady na 640 let Adolfa Scilinga. Soudce ho uznal vinným ze zločinů proti lidskosti a mimosoudních poprav. Ve třiceti případech byl usvědčen z vraždy spojené s vyhazováním politických vězňů z letadel.

Argentina

Mapu zvětšíte kliknutím. Zdroj: Mapy © Google

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Kim Wallová na archivním snímku
Torzo těla patří novinářce z ponorky, oznámila dánská mordparta

Torzo těla bez hlavy nalezené v pondělí na jihu dánské metropole Kodaně patří pohřešované švédské novinářce. Po testech DNA to oznámila dánská policie....  celý článek

(ilustrační snímek)
Hasiči zachránili selata, vděčná farmářka jim je namlela do klobás

Půl roku po záchraně osmnácti selátek a dvou sviní z plamenů se hasiči z anglického hrabství Wiltshire dočkali odměny. Vděčná farmářka je obdarovala klobásami...  celý článek

Barcelona truchlí za oběti  teroristického útoku (18. srpna 2017)
Chtěli jsme zaútočit v barcelonských památkách, vypověděl terorista

Po útocích v Katalánsku z konce minulého týdne, které si vyžádaly 15 obětí, poslal v úterý soud do vazby bez kauce dva zadržené; vazbu dalšího prodloužil o 72...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.