Socialista Zapatero, jehož vláda složila slib teprve v sobotu, s myšlenkou na stažení přišel krátce po úspěšných volbách v polovině března. Španělsko bylo tehdy plné emocí po krvavých atentátech na nádražích v Madridu 11. března, k nimž se přihlásila teroristická organizace Al-Kajda.
Zapaterův návrh už tehdy vzbudil v koaličních řadách pozdvižení. Spojenci to považovali za ústupek terorismu a americký prezident George Bush vyzval, aby Španělsko setrvalo v boji. - více zde
Zapatero se tedy nakonec rozhodl k odchodu z iráckých bojišť. Jeho rozhodnutí přichází po vlně zvýšeného násilí. Od konce března zahynulo v Iráku už 99 amerických vojáků. Španělsko má v Iráku 1300 mužů.
Nový španělský premiér už v březnu oznámil, že stáhne španělské vojáky z Iráku, pokud do 30. června nepřevezme kontrolu v zemi Organizace spojených národů. Nyní konstatoval, že "podle dostupných informací není pravděpodobné, že bude přijata rezoluce RB OSN, která by splňovala naše podmínky pro setrvání v Iráku".
