Tisíce hektarů zamořené půdy totiž zbývá vyčistit po sovětské armádě, která okupovala přes dvacet let tehdejší Československo. Vyplývá to ze závěrů ministerstva životního prostředí.
"To zamoření nás bude sužovat do roku 2012," tvrdí ředitel odboru ekologických škod ministerstva životního prostředí Jaroslav Zima. Dokud se poničená území nevyčistí, jsou pro podnikatele i turisty mrtvým krajem.
Sovětská armáda využívala v Česku 73 různě velkých území. K ekologicky nejpostiženějším vždy patřily Hradčany na Českolipsku a středočeské Milovice.
Zejména v okolí bývalého letiště Hradčany je ve spodních vodách obrovské množství leteckého petroleje, nafty, benzinu či mazacích olejů. "Nejde jen o olejový film na hladině spodní vody, nýbrž o silnou vrstvu ropných látek," přiznává Zima.
Jen pro představu: v loňském roce bylo v Hradčanech a Milovicích z podzemí odčerpáno 415 tun zbytků paliv a 374 rozpouštědel. "Když jsme s tím začínali, ohromilo nás, že v zemi je až několikametrová vrstva ropných látek," vzpomíná exministr životního prostředí Bedřich Moldan.
V zemi jsou oleje i munice
Na odstranění škod po sovětské armádě dal stát od roku 1992 přes jednu miliardu. A do roku 2012 počítá s další čtvrtmiliardou. Zima říká, že vyčištění krajiny by mohlo být i rychlejší, pokud by byly peníze. Zlepšení mohou přinést peníze Evropské unie, o něž Česko žádá.
Dost práce v Ralsku na Českolipsku mají i pyrotechnici. Jen při sondě na necelých dvou stech hektarech našli 12 837 kusů munice. Přitom šlo o pět procent území, které je třeba zbavit povalujících se granátů a min. Jen loni za odminování vláda zaplatila 47 milionů korun.
Vojtěch Kotecký z ekologického hnutí Duha připomíná, že "časovanou náloží" v Ralsku je i podzemní jezero pitné vody o objemu Slapské přehrady.
"Kontaminovaly jej louhy z těžby uranu určeného pro Sovětský svaz. Tento účet nás přijde teprve draho: do roku 2030, kdy má být asanace ukončena, zaplatíme padesát miliard."
