V Rusku lze dodnes narazit třeba i na ulice pojmenované po československých komunistech. Ale vůbec nejčastější ruskou adresou je "Sovětskaja". Rusové jich ve své zemi evidují celkem 8 409.
ZMĚNY JDOU POMALUPo pádu komunismu se v Moskvě na počátku 90. let přejmenovalo jen asi 150 ulic z přibližně 4 600 místních názvů. I české a slovenské velvyslanectví stále stojí na Fučíkově ulici. Podobně si českého komunistického novináře ctí i v Petrohradu, Čeboksarech či Kazani. Gottwaldova ulice podle dostupných údajů přetrvala v Jekatěrinburgu, zatímco v Moskvě byla přejmenována na Čajanovovu, na počest ekonoma a znalce metropole, který byl popraven v roce 1937 za stalinských čistek. |
V těsném závěsu následují ulice "Mládežnické" (8 372), z jejichž názvu také čiší nostalgie po dřívějších časech. Až třetí příčka patří neutrálním "Centrálním" ulicím a náměstím (8 027).
Vůdce bolševické revoluce Vladimir Iljič Lenin "obchází" spíše po náměstích než v ulicích - jeho náměstí má takřka každé město, mezi ulicemi zaujímá "Leninova" devátou příčku.
Čím to? V Rusku často platí, že obyvatelé kvůli ekonomickému propadu v 90. letech s nostalgií vzpomínají na zlaté sovětské časy. A Lenin, spočívající v mauzoleu na Rudém náměstí v Moskvě, zůstává osobností prvního řádu. Do třetice, Sovětský svaz je obyvateli vnímán jako velmoc, která za cenu velkých ztrát porazila Hitlera.
Navracení starých názvů (bolševici za sedm desetiletí vlády přejmenovali na 90 % ulic) tak postupuje jen velice pomalu.
Podle historika Vladimira Lavrova často vznikají paradoxní situace, kdy třeba v Saransku nový kostel vznikl na náměstí Bolševiků, v Suzdalu mají tři kláštery za adresu Leninovu ulici a jeden z kostelů v Jekatěrinburgu stojí na ulici pojmenované po německém komunistovi Karlu Liebknechtovi. "K čemu je Rusku Liebknecht? Ale ulici má skoro v každém městě," poznamenal.
V Moskvě stále existuje kupříkladu ulice a stanice metra pojmenovaná po bolševikovi Vojkovovi, který měl svého času na starosti popravu carské rodiny a zahlazení stop po vraždě. V Rostově na Donu se zase zachovala ulička "OGPU", pojmenovaná po sovětské tajné policii. Město Sverdlovsk (podle bolševického vůdce) už se jmenuje Jekatěrinburg, "Sverdlovská oblast" ale na mapách zůstala.
Napřesrok mají obyvatelé Kirova v referendu rozhodnout, zda se město vrátí k původnímu názvu Vjatka, anebo si zachová pojmenování po bolševikovi, který toto město ani nikdy nenavštívil.
Jména bolševiků v názvech ulic pomáhají ve volbách
Bolševici podle historika dobře chápali, že místní topografie vlastně vyjadřuje, kdo je v zemi pánem. "Soudě podle názvů u nás přetrvává komunistická ideologie. Je to jedna z příčin, proč ruští komunisté získávají ve volbách třikrát více hlasů než ukrajinští," míní. Vřele se však přimlouvá za zachování názvu "Velká komunistická slepá ulička".
K prvním případům návratu k původním názvům však paradoxně došlo ještě za komunismu: během obléhání Leningradu německou armádou se dvěma desítkám ulic, včetně Něvského prospektu, vrátily historické názvy.
Svérázný způsob vymysleli úředníci v městečku Rostov Veliký, někdejším centru severovýchodní Rusi. Na Leningradské ulici prostě přibyla cedulka "Petrohradská". A původní cedule zůstala.
