Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sověti před 50 lety potlačili maďarské povstání

  4:01aktualizováno  4:01
Maďarskem už bezmála dva týdny zmítala protikomunistická revoluce. Vláda vyhlásila nezávislost Sovětském svazu, což se Moskvě nelíbilo. Přítrž "neposlušnosti" udělal sovětský vůdce Nikita Chruščov 4. listopadu, kdy nad ránem vtrhly sovětské tanky do ulic Budapešti. Události nabraly spád.

Během povstání přišlo o život několik tisíc lidí. | foto: Reuters

Pohnutý maďarský podzim 1956 začal už 23. října, kdy se v ulicích metropole sešlo na dvě stě tisíc lidí.

Chtěli vyjádřit nespokojenost s vládou, která se řídila příkazy z Moskvy. Zprvu pokojný protest ale postupně přerostl v ničení komunistických symbolů, násilnosti a pokus obsadit budovu rozhlasu.

Chruščov nemohl Maďarsko "pustit"
Vedení maďarských komunistů se bující revolty zaleklo a požádalo Moskvu o pomoc.

Už druhý den vjely do Budapešti tanky okupantů a rozpoutala se pouliční válka. Těžká technika nedokázala odhodlané Maďary zastavit.

Když se po pár dnech přesunulo povstání i na venkov, postavil se do čela vlády opět šedesátiletý reformátor Imre Nagy. Sověti se museli 30. října stáhnout z metropole, ale připravovali se k zasazení smrtícího úderu.

Ten přišel 4. listopadu, pouhé tři dny poté, co nový maďarský premiér avizoval radikální změny. Chtěl například vypsat svobodné volby a dokonce začal nahlas hovořit o vystoupení Maďarska z Varšavské smlouvy.

Sovětský vůdce - 1. tajemník KSSS Nikita Chruščov - nemohl podobné změny nechat bez odezvy a vyrazil se zhruba 150 tisíci vojáky a šesti tisíci tanky do protiútoku.

V čele "osvoboditelských" vojsk stál maršál Ivan Koněv, jeden z nejvýznamnějších generálů 2. světové války.

Maďaři zůstali sami. Jako kůl v plotě
Nagy v obavách vyhlásil neutralitu a začal mobilizovat. Ozbrojené složky ale valící se sovětské vlně nedokázaly dlouho vzdorovat.

Revolucionáři doufali v pomoc Západu, ale nedočkali se jí. Pozornost západní Evropy se tou dobou soustředila na Blízký východ, kde eskalovala Suezská krize - konflikt mezi Izraelem a Egyptem.

Do středoevropských událostí nechtěl zasahovat ani americký prezident Dwight Einsenower. Bál se totiž otevřeného střetu se Sovětským svazem.

Porušení slibu poslalo Nagyho na šibenici
Maďaři se invazi bránili zuby nehty, ale marně. Vzdorovat delší dobu se podařilo jen několika menším odbojovým skupinám.

Pouhý týden po vpádu do metropole ohlásili Sověti vítězství. Odstartovala vlna čistek. Za mřížemi skončily tisíce lidí. Kromě nich statistiky uvádějí na 5000 mrtvých a desetitisíce zraněných.

Jedním ze smutných hrdinů povstání se stal i samotný Imre Nagy. Ten se před okupanty ukryl na jugoslávském velvyslanectví. Sověti ho (za vydatné pomoci nové vlády Jánose Kadára) 22. listopadu vylákali ven pod příslibem beztrestnosti. Opak byl pravdou.

Nagyho nejprve převezli do Rumunska, aby ho následně vrátili zpět. V tajném procesu byl obviněn z pokusu o převzetí moci v Maďarské lidové republice. Verdikt byl jednoznačný: vinen.

Soud mu vyměřil trest smrti oběšením. Jeho život ukončil kat 16. června 1958. Veřejnost se o konci svého hrdiny dozvěděla až po popravě.

Očisty se jeho jméno dočkalo až po pádu komunistického režimu v roce 1989. Maďaři mu vystrojili státní pohřeb.

Sovětům pomáhali v Maďarsku i Češi

Svůj podíl na dramatických událostech v Maďarsku mělo i Československo. Z dokumentů, které tuto středu zveřejnila civilní rozvědka, vyplývá, že československý diplomat Vladimír Zpěváček odvezl tehdy ze země asi 300 lidí ze "sovětské komunity".

Naložil je na loď a proti proudu Dunaje s nimi odjel do Československa. "Sovětskými soudruhy tato pomoc jest velmi kladně hodnocena", uvádí se v jednom z dokumentů.

Zpráva konstatuje, že šlo o velmi obtížný úkol a že to byla Zpěváčkova osobní iniciativa. Vedení velvyslanectví se na akci vůbec nepodílelo, prý se především obávalo útoku vzbouřenců.

Spolupracovala rovněž StB. Rozvědčíci například pro maďarskou tajnou policii zajistili dodávky zbraní, především pistolí a pendreků.

Další pomocí pak měl být plánovaný únos rakouského novináře F. P. Moldena, který se angažoval v podpoře maďarských povstalců a jenž byl bývalým zetěm ředitele CIA Allena Dullese.

Zdroj: ČTK

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Moussa Oukabir na archivním snímku
Hlavní podezřelý: sedmnáctiletý Maročan, který toužil zabíjet „bezvěrce“

Španělská policie považuje za pravděpodobného pachatele útoku v Barceloně sedmnáctiletého Maročana Moussu Oukabira. Policisté po něm stále pátrají. Policie...  celý článek

Test severokorejské mezikontinentální střely Hwasong-14 (4. července 2017)
Američané hádají, kolik má Kim atomovek. Prostě nevíme, přiznávají

Mezi americkými experty panuje značná nejistota ohledně rozsahu severokorejského jaderného arzenálu, upozornilo AP. Podle zpravodajských služeb má režim k...  celý článek

Jednotky Duvdevanu při zatýkání v izraelském Bejr El. (7. října 2015)
Češi cvičili v Izraeli s elitní jednotkou určenou ke krocení Palestinců

V Izraeli tento týden skončilo čtrnáctidenní cvičení speciálních sil izraelské a české armády. Podle listu The Jerusalem Post se konalo na základně Ceelim v...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.