Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Před 20 lety Sověti opustili Ralsko, zbyly po nich jedy a tuny munice

  10:20aktualizováno  10:20
Třicátého května uplyne přesně dvacet let od doby, kdy z vlakového nádraží v Bělé odjeli poslední sovětští vojáci, kteří po 21. srpnu 1968 obsadili Výcvikový vojenský prostor Mimoň. Dodnes lidé na území Ralska nacházejí velké množství munice.

Po okupantech zbyly v Ralsku tuny munice a země kontaminovaná jedy. | foto: Ota BartovskýMF DNES

"Jako první odvezli v noci, aby o tom Západ nevěděl, osmnáct odpalovacích zařízení pro rakety středního doletu. S nimi odjelo 600 vojáků z přibližně deseti tisíc, kteří zde žili," vzpomíná na dobu před dvaceti lety Václav Bilický, jenž ve vojenském prostoru pracoval jako krajský policejní pyrotechnik.

Ralsko

Bývalý vojenský prostor - Ralsko

Někdejší vojenský prostor v Ralsku leží mezi městy Doksy, Mimoň, Stráž pod Ralskem, Mnichovo Hradiště a Bělá pod Bezdězem. Jeho rozloha je 250 kilometrů čtverečních.

V roce 1942 ho využíval německý wehrmacht, po válce československá armáda. Od roku 1968 do roku 1991 tu byla sovětská armáda. Žilo zde až 10 tisíc vojáků a 3 tisíce civilistů.

Jeho rukama prošlo tisíce kusů munice. On sám odhaduje, že jich bylo během posledních dvaceti let tady zlikvidováno přes 120 tisíc kusů a práce na dekontaminaci stále pokračují. Dnes ji provádějí čtyři pyrotechnici Lesů ČR, kteří každý den nějakou nevybuchlou munici najdou.

"Existuje tady však místo, na které platí uzávěra sto let. Je to část bývalé letecké střelnice v Prosíčce," upozorňuje Bilický, který si u svého domku na kraji Ralska zřídil malé muzeum munice. Zápisy v návštěvní knize hovoří o tom, že je hojně navštěvováno pyrotechniky i civilními zájemci z celého světa.

"Jestli bychom neměli udělat nějakou oslavu? Nevím, je to hodně dlouho, ale připomíná mi to, jak jeden pozdější starosta tady běhal s dřevěným samopalem a oslavoval jejich odchod. Hned potom ale za nimi pospíchal s kanystry na benzin, což mnohé o tomto území vypovídá," usmívá se vzpomínce Václav Bilický.

Ve Stráži po Rusech moc věcí nezůstalo

Zatímco v Ralsku jsou pozůstatky po Sovětské armádě téměř na každém kroku, v sousední Stráži pod Ralskem, kde byl umístěn 360. tankový pluk, toho po ní moc nezůstalo.

Ruská munice z bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko
Cedule z bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko
Ruská munice z bývalého vojenského výcvikového prostoru Ralsko

"Máme tady pár objektů, které si někdo koupil od státu, ale nestará se ně. Většina toho, co tady po nich zbylo, je zbouraná nebo opravená," vysvětluje místostarostka Stráže Jitka Urbanová.

Ekologické škody

Přetrvávajícím problémem číslo jedna území jsou ekologické zátěže. Hlavně v místě bývalé prádelny v Kuřivodech je země doslova prosáklá tetrachlory, s nimiž si nikdo neví rady.

Vědci z liberecké univerzity nově využívají k čištění povrchových vod v Ralsku nanotechnologie. (více na toto téma zde)

Sama se tady narodila a prožila dětství a mládí. "Moc jsme si jich nevšímali. Pamatuji si jen takové útržky. Například, jak chodily oficírské paničky, za nimi se táhl zápach z těch jejich silných voňavek, potom šel obyčejný vojáček, který táhl nákupy," vzpomíná místostarostka čtyřtisícového města.

Jedním z těch, kteří přebírali po sovětské armádě ve Stráži pod Ralskem objekty, byl i sedmdesátiletý Bohumil Rychtařík. Také on se domnívá, že odchod armády není třeba slavit, jen mladým občas připomenout.

"Za těch dvacet let je to všechno už úplně jinde, ale zaplať pánbůh, že jsou nadobro pryč i s celou tou dobou," říká muž, který ve Stráži starostoval celých dvanáct let.

Rusové chtěli hlavně čůčo, vzpomíná bývalý starosta

Dnes se na tu dobu umí podívat s řádným nadhledem. V minulém režimu pracoval na chemické těžbě uranu a má z těch časů spousty historek.

"Rusové byli schopni za čůčo, což bylo ještědské jablečné víno, zabít svini a dotáhnout ji. Nabízeli jsme jim vlašský ryzlink, ale oni říkali, po tom nám nic není, po čůču nám třeští hlava ještě za tři dny!" směje se Bohumil Rychtařík.

Zbytky budov v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Ralsko

Zbytky budov v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Ralsko

Po sovětských okupantech nezbyly jen veselé historky nebo tuny nevybuchlé munice. Smůlu mělo toto území ve zpackané privatizaci, která umožnila rozkrást majetek za miliardy.

"Tady se kradlo neuvěřitelně. V polovině devadesátých let tady uměli zloději odnést v noci celou střechu i s krovy," připomíná Václav Bilický z Ralska.

Nepodařil se zde také uskutečnit ani jeden z ambiciózních projektů. Například Kludský land, autodrom mladoboleslavské škodovky nebo chov bílých nosorožců. Dnes zde Lesy ČR chovají malé stádo zubrů, hromadně se zde staví solární elektrárny, oblast si oblíbili cyklisté a in-line bruslaři. Dvacet let po odchodu nenáviděných okupantů to není moc.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Milan Chovanec na sjezdu ČSSD v Brně (10. března 2017)
Chovanec chtěl omluvu od Pelikána za slova, že policie ovlivňuje volby

Slova ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, že policie se žádostí o vydání Andreje Babiše snaží ovlivnit volby, vyvolala spor s ministrem vnitra Milanem...  celý článek

Chřipka (ilustrační foto)
Neschopenek přibylo. Nejvíc marodů na pochůzkách kontrola načapala v Praze

Pražané stůňou v průměru o několik dní kratší dobu než lidé v jiných regionech. O to častěji se ale proviní tím, že tráví čas na neschopence venku místo na...  celý článek

Europoslanec za KSČM Vladimír Remek, první československý kosmonaut, sleduje
Remek na konci roku opustí funkci velvyslance v Rusku

Český velvyslanec v Rusku Vladimír Remek k závěru roku skončí ve své funkci. V pondělí to potvrdilo ministerstvo zahraničí. Podle týdeníku Respekt Remek...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.