Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Sověti chtěli před půl stoletím odpálit na Měsíci jadernou bombu

  12:55aktualizováno  12:55
Sovětská vesmírná sonda Luna 2 měla před padesáti lety dopravit na Měsíc nukleární nálož, která by tam vybuchla. Od záměru demonstrovat vojenskou sílu a zastrašit svět Sovětský svaz upustil jen proto, že se obával havárie rakety a jejího dopadu mimo sovětské území, kde by se dostala do nepovolaných rukou.
Ilustrační foto

Ilustrační foto | foto: Profimedia.cz

Expert na kosmonautiku Antonín Vítek z Akademie věd podotkl, že to sice není informace zcela nová, ale že je potřeba i tyto věci připomínat.

Nukleární nálož byla nakonec podle Vítka nahrazena "neškodnými" vědeckými přístroji, které měly během letu a na povrchu Měsíce měřit sluneční a vesmírné záření a magnetické pole v okolí Země i Měsíce.

Dopad Luny 2 na Měsíc 13. září 1959 byl ale tak tvrdý, že přístroje vyřadil z provozu. Sondě se přesto podařilo potvrdit zjištění Luny 1, že Měsíc nemá magnetické pole, což byl zajímavý vědecký objev, uvedl Vítek.

Sonda ale podle Vítka i tak plnila především vojenské a propagandistické cíle. Sovětští maršálové si ověřili, že ve vývoji raketové techniky už vědci postoupili natolik, že jsou schopni Měsíc "trefit". Byl to také varovně zdvižený prst. Svět a hlavně Spojené státy si měly uvědomit, že když jsou sovětské rakety schopny dopravit sondu na Měsíc, tak že také dokážou dopravit nukleární nálože za oceán do USA.

Aby se o úspěchu sovětské raketové techniky dověděla kapitalistická cizina a země třetího světa, předali sověti britským vědcům přesný návod, jak mají Lunu 2 pomocí radioteleskopu sledovat a "dosvědčit", že Měsíc skutečně zasáhla. To měl původně splnit záblesk při výbuchu nukleární nálože na Měsíci, který by bylo možné pozorovat ze Země.

Vítek si ale nedělá iluze ani o amerických vojenských kruzích. Až do roku 1960 podle jeho přesvědčení bylo prvořadým cílem sovětských, ale i amerických letů do vesmíru demonstrovat vyspělost raketové techniky a schopnost těchto supervelmocí dopravit nukleární hlavice na pozemské cíle. Vědecké zájmy byly druhořadé, poznamenal.

Vědecky zajímavější poznatky přinesla podle Vítka až Luna 3, která startovala z Bajkonuru už následující měsíc. Měla na palubě řadu přístrojů. Vyfotografovala například odvrácenou stranu Měsíce, kterou nelze ze Země pozorovat.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dánský vynálezce Peter Madsen na archivním snímku
Smrt v ponorce Nautilus. Moře vydalo torzo ženy, Dánové viní kapitána

Takovou zápletkou by nevymysleli ani ti nejdůmyslnější autoři skandinávských detektivek. Záhada zmizení novinářky Kim Wallové z ponorky dánského dobrodruha...  celý článek

Prezident USA Donald Trump při projevu o strategii pro Afghánistán na základně...
Trump představil strategii pro Afghánistán, chce tajit plány i počty vojáků

Spojené státy budou pokračovat v boji proti teroristům v Afghánistánu, aby se vyhnuly nepřijatelným důsledkům rychlého stažení americké armády ze země. Řekl to...  celý článek

Pobřeží Chorvatska zasáhly rozsáhlé požáry (21.8.2017)
Požáry v Chorvatsku přímo ohrožují město Drniš, rozšířily se i u Omiše

Situace na jadranském pobřeží Chorvatska se v noci a nad ránem zdramatizovala. Na 400 hasičů a dobrovolníků se pokouší zachránit město Drniš u Šibeniku. V...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.