Loni hodnotilo soužití Romů a neromské většiny v České republice kladně 12 procent lidí, negativně se vyjadřovalo 84 procent Čechů.
Téměř polovina lidí (49 procent) uvedla, že v blízkosti jejich bydliště Romové žijí. Soužití romské a neromské populace v místě bydliště označilo za špatné 64 procent lidí, za dobré 33 procent lidí. Přestože je to lepší hodnocení než na celorepublikové úrovni, je to zároveň vůbec nejhorší hodnocení soužití neromské populace s Romy v místě bydliště od roku 1998.
Podle 55 procent dotázaných mají Romové horší možnosti při získání zaměstnání. V žádné další oblasti života už ale podíl těch, kteří možnosti Romů považují za horší, nepřevážil nad těmi, kteří podmínky romské populace označují za stejné nebo dokonce lepší. Týká se to například veřejného a občanského života, získávání kvalifikace, vzdělání, získávání bydlení, rozvoje kultury nebo jednání na úřadech.
Obce s výskytem identifikovaných sociálně vyloučených lokalit na území ČR
Proti loňskému průzkumu se o šest procentních bodů snížil podíl těch, kteří možnosti Romů při zaměstnávání hodnotí jako horší ve srovnání s většinovou populací. Momentálně je na nejnižší úrovni od roku 1997.
Vláda řeší romskou problematiku neuspokojivě, myslí si 61 procent lidí. Opačného názoru je 30 procent dotázaných. Je to lepší výsledek než loni, kdy se o činnosti vlády kladně vyjádřilo 24 procent lidí, kriticky pak 67 procent.
Lépe ale dopadly místní samosprávy, které podle 34 procent dotázaných řeší otázku romské menšiny uspokojivě. Opačně odpovědělo 38 procent lidí. V tomto případě se výsledek od loňska výrazně neliší.
Průzkum CVVM se uskutečnil od 4. do 13. dubna a zúčastnilo se ho 1011 lidí.
