Soužití Bushe s Kongresem bude zápas nervů

George Bush mohl jen s velkým sebezapřením poslouchat oslavné tirády demokratů, kteří po dobytí Kongresu zdůrazňovali, že to jsou oni, kdo nyní budou "vládnout".

Bush nemohl přenést přes srdce chlubící se demokraty, kteří budou vládnout USA. | foto: Reuters

Navíc tato slova pronášela žena, které konzervativní prezident z jihu dosud nemohl přijít na jméno: Nancy Pelosiová, liberální demokratka z liberálního San Franciska - pravděpodobná příští předsedkyně Sněmovny reprezentantů.

Kdo tedy bude teď ve Washingtonu "vládnout"? Záleží na okolnostech. Ve Francii říkají soužití prezidenta z jedné strany a parlamentu ovládaného druhou "kohabitace". V USA to více připomíná válku nervů, ale může se z toho stát i past.

Teoreticky vzato může Bush - jenž dosud nebyl zvyklý na sebemenší odpor - dokola vetovat všechny zákonodárné návrhy, s nimiž demokraté v Kongresu přijdou.

Bílý dům má i nadále hlavní slovo v zahraniční politice. Opozice může zřizovat nejrůznější vyšetřovací komise, které budou přezkoumávat kdejaký Bushův krok a blokovat rozpočty jeho válečných plánů.

Bodů střetů se nabízí spousta: demokraté chtějí uzákonit zvýšení minimální mzdy, snížit cenu léků na předpis, zvýšit podporu studentům a snížit daňové úlevy pro velké korporace. Něčemu takovému by se Bush ještě před měsícem vysmál.

Odsouzeni ke spolupráci?
A to jsme nejmenovali to hlavní - totiž plány některých demokratů na stažení vojáků z Iráku. Pro Bílý dům doslova kacířská myšlenka. Jenže situace je naštěstí pro Bílý dům i Kongres dostatečně komplikovaná na to, aby je v řadě bodů donutila spolupracovat.

V některých cílech se přímo shodují - jmenujme například nový imigrační zákon, poskytující amnestii současným nelegálním uprchlíkům, který Bushovi v Kongresu zablokovali paradoxně jeho republikánští kolegové. Obě strany se shodují na nutnosti penzijní reformy a zvýšení osobních úspor občanů.

Možností k dohodě je více, než by se na první pohled zdálo - demokraté zdaleka nejsou jednotní v mnoha otázkách a někteří z nich zastávají vyloženě konzervativní názory.

Takový Heath Shuler zvítězil v Severní Karolíně jen díky odmítání potratů a homosexuálních sňatků. Šerif Brad Ellsworth z Indiany je zase ochoten podepsat prohlášení, že nebude hlasovat proti žádnému zvýšení daní.

V každém případě bude spolupráce vyžadovat obrovskou změnu rétoriky na obou stranách. Pakliže dojde alespoň k minimálním kompromisům, z Bushových úst i z úst jeho kritiků se budou nyní linout zcela jiné věty, než jaké byly slyšet během předvolební kampaně.