Jednu z Cen Velkého bratra získalo ministerstvo zdravotnictví za archivaci krevních vzorků novorozenců (ilustrační snímek).

Jednu z Cen Velkého bratra získalo ministerstvo zdravotnictví za archivaci krevních vzorků novorozenců (ilustrační snímek). | foto: Radek Kalhous, MAFRA

V soukromí loni nejvíce šťourali vojenští zpravodajci a Holcátův úřad

  • 22
Anticenu Big Brother Awards za slídění v soukromí za loňský rok získalo ministerstvo zdravotnictví. Vysloužilo si ji za archivaci krevních vzorků novorozenců. V jiné kategorii "uspěli" kvůli kauze Nagyová vojenští zpravodajci. Výsledky ve čtvrtek večer zveřejnilo neziskové sdružení Iuridicum Remedium.

Ministerstvo zdravotnictví vyhrálo v devátém ročníku soutěže kategorii Dlouhodobý slídil. Odborná porota tím upozornila na fakt, že se v Česku zhruba od poloviny 80. let archivují vzorky DNA novorozenců, nyní jsou jich více než 3 miliony.

V porodnici narozenému dítěti z paty odeberou kapku krve a laboratorní screening odhalí případná vrozená či dědičná onemocnění. Uchovávat dlouhodobě všechny kartičky se vzorky ale podle pořadatelů soutěže není potřeba.

Po vzoru Orwella

Soutěž Big Brother Awards se snaží upozornit na rizika, která ohrožují soukromí občanů. V zahraničí se pořádá od roku 1998, v Česku se začala vyhlašovat o sedm let později. Její tvůrci se inspirovali knihou George Orwella 1984, kde se postava Velkého bratra objevila poprvé.

"Přestože nejsou známy případy zneužití těchto vzorků, tak krevní vzorek obsahující genetické informace je citlivým údajem. Je nezbytné, aby k uchovávání podobně citlivých údajů docházelo pouze za jasně vymezeným účelem a s informovaným souhlasem dotčených," doporučují. Postup porodnic letos prověří Úřad pro ochranu osobních údajů.

Není však jisté, zda si cenu zaslouží zrovna ministerstvo. V jeho metodickém pokynu se uvádí, že vzorky se mají uchovávat nejméně pět let. Nemocnice je přitom chtějí archivovat sto let podle zákona o archivnictví.

Ministerstvo sice považuje současnou právní úpravu za dostatečnou, aktuálně ale chystá její zpřesnění, aby se vyvrátily případné nejasnosti či pochybnosti. "Nově by měla být délka skladování přesně specifikována - navrhuje se deset let - a měl by být zaveden formulář podrobného poučení, případně i souhlasu se screeningovým vyšetřením pro rodiče. O návrhu resort aktuálně jedná s odborníky v této oblasti," řekla iDNES.cz mluvčí ministerstva Viktorie Plívová.

Případ Nagyová není neškodným románkem, míní pořadatelé

S genetickými informacemi souvisí i vítězství ministerstva vnitra v kategorii Právní norma Velkého bratra. Dostalo ji za to, že nepředložilo zákon upravující využívání DNA. Ministerstvo mělo od vlády za úkol připravit tento materiál do října 2013. Krátce před tím byl ale tento pokyn zrušen.

Vojenské zpravodajství má prvenství v kategorii Úřední slídil kvůli tomu, že na pokyn Jany Nagyové sledovalo tehdejší manželku Petra Nečase Radku. "Případ není jen neškodným milostným románkem, ale zásadním způsobem narušuje důvěru veřejnosti ve vnitřní kontrolní mechanismy výkonné a zákonodárné moci," míní organizátoři soutěže. 

Porotci vyplísnili i americkou zpravodajskou službu NSA za sbírání informací o elektronických komunikacích, na které upozornil její bývalý zaměstnanec Edward Snowden. Britský premiér David Cameron, který v souvislosti se Snowden pohrozil médiím, vyhrál kategorii Výrok velkého bratra.

Anticeny se udílely v sedmi kategoriích, nominace zasílala veřejnost. V porotě usedl například expert na otevřenost veřejné správy Oldřich Kužílek, vedoucí katedry počítačových systémů a komunikací brněnské Masarykovy univerzity Václav Matyáš či genetik Daniel Vaněk.

Před rokem soutěž vyhrálo ministerstvo práce a sociálních věcí za problematický projekt sKaret nebo provozovatelé lyžařských areálů, kteří zavedli systém proti podvodům s permanentkami (více čtěte zde). V předchozích ročnících "uspěl" také například pražský magistrát, Český statistický úřad, policie, vláda USA, Stanislav Gross či Facebook.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video