Soukromí se nevzdáme, snad jenom za peníze, ukázal průzkum

Češi nevěří státu, že je schopen chránit citlivá data o nich, jejich pohybu či elektronické komunikaci. Proto mu je odmítají sdělit. Ale za peníze jsou už lidé ochotni vzdát se svého soukromí téměř úplně. Přesněji řečeno, za hodně málo peněz. Zjistil to unikátní průzkum vědců v šesti zemích včetně Česka.

Výzkum ukázal, že lidé jsou ochotni nechat se sledovat na každém kroku. A vůbec za to nechtějí moc. | foto: Profimedia.cz

Nechali byste se celý měsíc čtyřiadvacet hodin denně sledovat na každém kroku prostřednictvím vašeho mobilu? No jistěže ne! A co když vám za to někdo zaplatí? Začínáte nad tím uvažovat?

Výzkumníkům z Masarykovy univerzity, Katolické univerzity v Leuvene a Technické univerzity v Drážďanech trvalo šetření pěl let. Jen v Česku se vědci dotazovali 744 lidí mezi 20 až 30 lety.

Předstírali, že jsou skutečně ochotni respondentům zaplatit za to, když jim dovolí měsíc sledovat všechen jejich pohyb. Upozornili je pouze, že pokud to přeženou s cenou, tak z jednání vypadnou.

Obchod se soukromím se čile rozběhl a vědci se nestačili divit ochotě lidí nechat se pomocí mobilu špiclovat. Přitvrdili tedy a zeptali se, za kolik je lidé nechají sledovat měsíc veškerou jejich komunikaci po e-mailu a ICQ. Nejdříve respondentům řekli, že data mají sloužit pro vědecký výzkum.

Češi prodají vše

"Průměrný mladý Čech se například klidně nechá kvůli vědeckému výzkumu sledovat za pouhých dvacet eur (asi 540 korun). Němci či Belgičané si své soukromí cení na dvojnásobnou sumu – 43 eur," srovnává výzkumník Václav Matyáš z Fakulty informatiky Masarykovy univerzity. Při srovnání kupní síly Čechů s těmito zeměmi to však není velký rozdíl.

Obchod s daty

– Vědci se na ochotu prodat osobní data ptali Belgičanů, Němců, Řeků, Slováků, Britů a Čechů.
– Osmdesát procent dotázaných chtělo za ztrátu soukromí prostřednictvím sledování mobilu více než 100 eur a naopak asi deset procent lidí nechtělo nic a byli ochotni se zapojit do výzkumu jen ze zájmu.
– Za nabídku k využití údajů o svém pohybu či elektronické poště k vědeckým účelům lidé požadovali nejméně. Cenu však ztrojnásobili, když měla data sloužit ke komerčním účelům. Ještě více by ji zvedli, kdyby údaje o nich měl dostat stát, byť by měly sloužit k jeho obraně.

Když dali výzkumníci výsledky dohromady s kolegy z ostatních zemí, vyšlo jim, že jakmile jsou peníze na stole, lidé ztrácejí odpor k tomu, že někdo sleduje jejich pohyb i elektronickou korespondenci.

Vědci poté v roli obchodníků učinili další nabídku: Souhlasili byste s komerčním využitím údajů o vašem pohybu?

A opět žasli nad podnikatelským duchem Evropanů. Většina totiž okamžitě zvedla cenu na takřka trojnásobek. A ještě více ji našponovali, když měli svěřovat svá data státu. Například kvůli sledování možných teroristů. K tomu však byla ochotna jen polovina dotázaných, ostatní vypadli. 

Jejich zájem obchodovat se soukromými daty si uvědomují i manažeři firem. Třeba obchodní řetězec Tesco získává v Británii za dvou- až tříprocentní slevu od kupujících soukromá data o jejich zájmech, počtu dětí či vzdělání. Tesco jim pak domů posílá na míru "šitou" reklamu.

Nejméně ochotní prozrazovat své osobní údaje byli Řekové: za nabídnutých 100 eur bylo "obchodu" nakloněno jen dvacet procent z nich. Za tuto částku byla naopak k mání data téměř všech Čechů. Pro opatrnost Řeků mají vědci vysvětlení. V době výzkumu propukl v Aténách skandál s odposloucháváním ministrů.

Ženy jsou "stydlivější"

Kromě netušené ochoty lidí obchodovat s údaji o sobě zjistili vědci i další zajímavý fakt. Ženy jsou při sdělování citlivých dat zdrženlivější než muži.

Alenu Křížkovou ze Sociologického ústavu Akademie věd to nepřekvapuje. "Ženy si více uvědomují, že příliš velká sdílnost při poskytování soukromých údajů může ovlivnit bezpečnost rodiny, a zejména jejich dětí."