Zákon hovoří pouze o komerčních celoplošných stanicích a nijak se nezmiňuje o veřejnoprávních médiích. Spisovně podle něj nebudou povinni mluvit ani redaktoři regionálních rádií a televizí.
"Zákon nám dává nerovné postavení," namítá mluvčí Novy Dan Plovajko, "netýká se jednak regionálních stanic, jednak médií, která vysílají ze zákona."
Stejné námitky má šéfka rozhlasové stanice Frekvence 1 Kateřina Fričová: "Dvě celoplošné stanice Frekvence 1 a Impuls mají méně posluchačů, než všechna regionální rádia a síť Evropy 2 dohromady."
Navrhovatelka novely, komunistická poslankyně Ivana Levá, řekla Radiožurnálu, že veřejnoprávní stanice nebylo třeba zmiňovat, neboť Česká televize a Český rozhlas už podobná nařízení mají ve svých kodexech.
"Zákon dává povinnost pouze komerčním televizím, a ne veřejnoprávním, která by měla tím spíš dbát na kultivovanost projevu," uvedl ministr kultury Pavel Dostál.
Zástupci médií také připomínají, že spisovný jazyk nelze používat bezvýhradně. "Snažíme se už nyní, aby moderátoři zpráv standardně používali spisovný jazyk. Avšak v rámci specifických pořadů a souvislostí není vhodný," řekl Plovajko.
Jako příklad dal situaci, kdy redaktor bude sedět v hospodě se svým komplicem a bude chtít získat informace. "Z našeho pohledu bude působit nepřirozeně a divně, když bude používat spisovný jazyk," poznamenal Plovajko.
Zákon je na nic, tvrdí kritici
Zákon si vysloužil tvrdou kritiku opoziční ODS především kvůli nepřítomnosti jakýchkoli sankcí, které by hrozily moderátorovi, který nebude spisovnou češtinu používat.
"Tato novinka samozřejmě žádný konkrétní dopad mít nemůže, protože kde není sankce, tam není ani vymahatelnost. Je hloupé, abychom do zákonů přijímali jen deklarace, které jsou nevymahatelné," řekl poslanec ODS Petr Pleva.
Dokonce i komunistka Levá připustila, že se jedná o výstražný typ zákona, který má spíše proklamativní charakter. "Nicméně jednou je to zákon, a ať je proklamativní, nebo není, má se dodržovat."
Novela jde do Senátu
Novela, se kterou souhlasilo 127 ze 182 přítomných poslanců, upravuje i některé další mechanismy z praxe rozhlasového a televizního vysílání, na těch se ale poslanci prý vesměs shodli.
Zákon ještě musí schválit Senát a prezident. Ve sněmovně ho podpořili převážně zástupci ČSSD a KSČM, připojilo se také několik členů lidoveckého klubu.
Původně měla Poslanecká sněmovna na schůzi jednat také o zvýšení koncesionářských poplatků pro Českou televizi, nakonec byl ale tento bod přesunut na některé z následujících zasedání.
