Soudy se nedomluví, volby se mohou opakovat

  • 2
Vše nasvědčuje tomu, že soudy, které rozdílně přistupovaly k registraci politických stran pro nadcházející volby, nenajdou společný názor ani v nejbližších dnech. Neznamená to nic menšího než ohrožení regulérnosti voleb, a tedy i riziko jejich možného opakování přinejmenším v některých krajích.

"Pro mě je už ta otázka uzavřena," prohlásil například soudce Krajského soudu v Českých Budějovicích Evžen Sedlecký, jehož senát jako první chybně rozhodl, že strana Akce za zrušení Senátu a proti vytunelování důchodových fondů může být zaregistrována, přestože nezaplatila volební příspěvek patnáct tisíc korun, jak jí to předepisuje zákon.

Podobně - v rozporu s ústavou rozhodly další dva krajské soudy: v Brně a Ostravě. Přestože soudce Ústavního soudu Vladimír Klokočka vyzval chybující soudy k tomu, aby případ "přehrály" k Ústavnímu soudu, který by tak mohl situaci ještě zachránit, příslušní soudci o tomto postupu zatím neuvažují.

"Budu se rozhodovat až podle dalšího vývoje. V této chvíli netuším, co přijde," uvedl soudce Jan Šanca z brněnského krajského soudu. "Každý soudce má právo rozhodnout podle svého uvážení. Domnívám se, že jsem rozhodl správně, podle mého výkladu není zaplacení volebního příspěvku podmínkou k tomu, aby byla strana zaregistrovaná," trvá na svém Sedlecký z českobudějovického soudu.

Co je to volební příspěvek:

 poplatek ve výši 15 000 korun

 příspěvek platí každá strana v každém kraji, kde jde do voleb

 ten, kdo příspěvek nezaplatí, nemůže k volbám

 příspěvek se použije na tisk volebních lístků 

Na Ústavní soud se už obrátila Akce za zrušení Senátu, ale ústavní soudci z formálních důvodů stížnost této strany odmítli. V posledních dnech však reagují i další malé strany. Například Moravská demokratická strana požaduje, aby Ústavní soud povinnost platit patnáctitisícový příspěvek znovu přezkoumal. Jiné strany požadují rovnou zrušení poplatku.

"Zatím jsme tento avizovaný podnět nedostali. Ale připomínám, že politická strana není oprávněna podat návrh na zrušení části zákona. Může podat jen ústavní stížnost, což znamená komplikovanější a delší projednávání," uvedl místopředseda Ústavního soudu Miloš Holeček.

Pokud se soudy do voleb neshodnou, jak registrovat politické strany, může se stát, že volební výsledky některá ze stran zpochybní. Jednoduše proto, že ne všichni měli stejné podmínky. Nejvyšší soud by pak mohl výsledky voleb v některých krajích anulovat, a ty by se musely konat znovu.

Soudci Ústavního soudu však mohou jen čekat, zda si to některý ze soudců přece jen nerozmyslí, či zda některá ze stran nepodá stížnost, která by jim mohla umožnit do věci zasáhnout a případně vnést pořádek. Sami totiž nemohou nic dělat.

"Můžeme vyvíjet iniciativu jen v rámci zákona a zákon o Ústavním soudu nám takovou iniciativu neumožňuje," řekl Holeček. Upozornil však, že pokud Ústavní soud dostane od některé z politických stran stížnost, budou tamní soudci usilovat o to, aby byla projednána co možná nejrychleji - pokud to půjde, tedy do začátku červnových voleb. 


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video