Soudy propouštějí tuneláře z vazby

Soudci se už měsíce nedokážou shodnout, jak si vykládat nové paragrafy o prodlužování vazby. A výsledek? Na svobodě se omylem ocitlo několik lidí, kteří za mřížemi čekali na soud kvůli mnohamilionovým podvodům. Z vazby se tak neprávem dostal například šéf zkrachovalého H-Systému Petr Smetka, ředitel nejznámější zkrachovalé kampeličky, První pražské družstevní záložny, Petr Bubeníček a několik dalších méně významných obviněných.

Ve čtyřech případech musel situaci zachraňovat až Nejvyšší soud, který stíhané odmítl propustit.

Shodou okolností jde opakovaně o případy, v nichž tisícovky oklamaných lidí přišly často o své celoživotní úspory. U některých propuštěných přitom hrozí, že se je díky "nedorozumění" soudů nepodaří za jejich delikty nikdy potrestat.

Právě Petr Bubeníček, který je stíhán za vytunelování kampeličky, se před policií dlouho skrýval. Úřady ho dopadly až na základě zatykače a do vazby putoval právě proto, aby neutekl. V červnu má začít jeho proces, není však jisté, zda se na něj Bubeníček dostaví.

"Je to k uzoufání. Soudy se nedokážou dohodnout a obvinění, které jsme leckdy pracně sháněli, jsou nám pouštěni z vazby," komentoval situaci Boris Havel z vrchního státního zastupitelství. Z dosavadních výroků soudců je přitom zřejmé, že se případy Smetka či Bubeníček mohou i v budoucnu opakovat.

Celý problém přinesla lednová novelizace trestního řádu, která umožňuje dvojí výklad dvou paragrafů o propouštění z vazby. Soudy se přou o to, zda stačí obviněnému zamítnout žádost o propuštění a tím je automaticky vazba prodloužena, nebo je nutné nad rámec toho ještě jednat o prodloužení vazby.

Soudy nižší instance se vesměs drží prvního výkladu. "Nemá smysl rozhodovat dvakrát o tom samém. Jakékoli rozhodnutí, kdy se zamítá žádost o propuštění na svobodu, nahrazuje verdikt o prodloužení vazby," říká soudce Kamil Kydalka. Naopak Vrchní soud v Praze pustil Smetku a Bubeníčka z vazby právě proto, že automatické prodloužení vazby neuznává.

Soudce Nejvyššího soudu:
Problém je v zákonu

Místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera je přesvědčen, že za propuštění z vazby nelze nikoho hnát k odpovědnosti. "Je to názorný příklad toho, že každá nová zákonná úprava přináší neočekávané problémy. Ty odstraní až soudní praxe."

Není jednoduché svést to na zákon? Nikdo na to neupozornil?
Nikdo. Novela trestního řádu přináší novou úpravu, která se musí vyzkoušet. Je možné, že časem přijdou další, zatím netušená překvapení. Novela platí čtyři měsíce, tedy velmi krátce. Ani bych nemluvil o chybě soudců. To je příliš silné slovo. Každý soudce vykládal zákon jinak, na jednotný výklad se totiž čeká.

Nejvyšší soud však už dal najevo, který výklad považuje za správný. Nebo ne?
Ano, ale nemáme precedentní právo, naše stanovisko může být pouze vodítkem pro rozhodování nižších soudů. Nemůžeme přikázat, jak rozhodovat. Navíc nemohu vyloučit, že do věci ještě nezasáhne Ústavní soud.

Podle ministerstva spravedlnosti měl Nejvyšší soud zajistit, aby jeho názor znali všichni soudci. A že to nezajistil...
Takovou povinnost nemáme. Naše rozhodnutí jsou pravidelně publikována ve sbírce se zpožděním asi dvou měsíců. Ale průběžně jsou všechna naše rozhodnutí zveřejněna na internetu.

Dá se tedy alespoň dovodit, že ta ustanovení novely trestního zákona jsou špatná?
Novela byla vedena dobrým úmyslem: aby soudy zkoumaly, zda vazba je důvodná. Ale v praxi by to znamenalo, že by to soudy zkoumaly na úkor ostatní práce. Věřím, že dosavadní dvojí výklad se soudní praxí sjednotí.

"Názor vrchního soudu nás překvapil. My k celému problému přistupujeme logicky, protože pokud bychom se drželi výkladu vrchního soudu, spisy by neustále putovaly mezi soudy a případy by se tak prodlužovaly," prohlásil mluvčí Městského soudu v Praze Luboš Vlasák. "Náš názor přitom není ojedinělý, většina krajských soudů se k tomu staví stejně," dodal.

Soudci Vrchního soudu v Praze na kritiku reagují lakonicky. "Prostě máme jiný výklad. Sjednocující stanovisko do této chvíle nebylo vydáno," řekl mluvčí vrchního soudu Jan Fořt.

Jak pražský městský soud, tak Nejvyšší soud však tvrdí opak: výklad existuje. Nejvyšší soud už totiž celkem čtyřikrát rozhodoval tak, že dal za pravdu verzi o automatickém prodloužení vazby.

"Poprvé jsme takto rozhodli přibližně před měsícem," potvrdil místopředseda Nejvyššího soudu Pavel Kučera. Upozornil, že například soudkyně pražského městského soudu si jejich verdikt pro své rozhodování vyžádala.

Novela trestního řádu platí od letošního ledna, všichni soudci - bez ohledu na to, jaký názor zastávají přitom shodně tvrdí, že potížím nešlo předejít. Prostě proto, že to nikoho nenapadlo.

"Když byla schválená novela, proběhlo školení soudců a státních zástupců a myslím, že jsme tam jemně pochopili, že v tomhle by problém být neměl. Ani autory novely zřejmě nenapadlo, že by to mohlo mít dvojí výklad," konstatoval soudce Vlasák.

Policisté, kteří stojí na počátcích všech vyšetřovaných případů a obviněné zatýkají, ale mají poněkud jiný názor. Soudy podle nich měly rozpory vyřešit hned a ne až "za pochodu".

"Jsem přesvědčen, že výklad toho ustanovení si měly soudy nechat udělat hned na začátku. Právě proto, že jde o tak vážnou věc, která může přinést problémy do celého vyšetřování a možná jej i zmařit," řekl náměstek policejního prezidenta Miroslav Antl.

A jak se na to dívá ministerstvo spravedlnosti? "Já v tom nevidím žádný problém. Novela nepřišla zčista jasna, soudy si to měly řešit. Ministerstvo s tím nemá nic společného, je to věc soudů," prohlásil Vladimír Voráček z tiskového odboru ministerstva. I samotní soudci přitom uznávají, že celý spor podkopává jejich důvěryhodnost. "Je to věc, která nás bezpochyby poškozuje," uvedl Vlasák.

Do budoucna přitom nelze vyloučit, že se obvinění budou ocitat neprávem na svobodě i nadále. Soudce Vrchního soudu v Praze Jaromír Klimša původně tvrdil, že kdyby měl v době svého rozhodování v ruce verdikt Nejvyššího soudu, Smetku by zřejmě nepustil. Nyní už jsou představitelé vrchního soudu poněkud opatrnější.

"Nemohu v tuto chvíli říct, jak budeme v obdobných případech dál postupovat. Lze se k tomu vyjádřit, až se takový případ objeví," dodal mluvčí Fořt.

O tom, že spolu soudy příliš "neumějí mluvit" svědčí i skutečnost, že soudce Kydalka, který má na stole případ H-Systém, se o propuštění hlavního podezřelého Petra Smetky dozvěděl až od novinářů.