Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Soudy dělí odpírači vojny

  0:01aktualizováno  0:01
Jeden soud rozhoduje tak druhý zase naopak: justici rozdělily případy branců, kteří odmítli z náboženských důvodů nastoupit na vojnu a putovali do vězení. Rozdílné rozsudky ukázaly že spor mezi soudy je hlubší - názorně ukazuje, jak naše soudnictví dokáže (či nedokáže) zaručit stejně spravedlivé rozhodování pro všechny.

Tedy zajistit, aby tresty za podobné činy byly podobné - ať už rozhoduje Okresní soud v Chebu či v Ostravě. Nejde totiž jen o odpírače vojny - příště na podobný rozpor může doplatit kdokoli další, třeba viník autonehody.

"Staročeský termín pro toto je 'dvojpráví'. Samozřejmě že je to špatné," říká soudce Ústavního soudu Vojtěch Cepl.

Odpírač Walter Pega měl v Karlových Varech štěstí, soud ho s poukazem na stanovisko Ústavního soudu zbavil původního trestu. Odpírač Josef Kovalík měl v Brně smůlu soud se odvolal na názor Nejvyššího soudu a tvrdý trest (dva roky vězení) potvrdil.

A do třetice odpírač Oldřich Kočtář měl v Olomouci smůlu i štěstí zároveň. Soudce případ odložil do doby, než se vyjasní, který názor má vlastně platit.

"Rozporuplné verdikty okresních soudů zrcadlí rozporuplnost na nejvyšších místech," říká advokát Lubomír Müller, který odpírače (většinou Svědky Jehovovy) zastupuje.

Který soud má tedy pravdu? Ústavní, nebo Nejvyšší? Před lety se oba soudy už jednou dostaly do ostrého sporu, mluvilo se o válce soudů. Bylo to rovněž kvůli odpíračům, ale tehdy byl problém jiný: zda mají být odpírači trestáni opakovaně, za každé odepření zvlášť.

Nyní se oba soudy přou, zda bylo trestné už první odmítnutí vojny. Zjednodušeně by se dalo říct, že soudci Nejvyššího soudu jsou na odpírače přísnější, soudci Ústavního zase ohleduplnější - ale tentokrát nejdou bojové linie tak jasně jako v době "války" obou institucí. Vše nasvědčuje tomu, že na obou soudech jsou totiž soudci "pro" i "proti".

Odpírači navíc poukazují na to, že o nich na Nejvyšším soudu rozhodují mimo jiné i ti, kteří je už za komunistické éry jako vojenští soudci posílali do vězení. Poté, co vojenská justice byla zrušena, stali se z nich totiž "řadoví" soudci. Vadí to?

"Samozřejmě, oni už nejsou soudci vojenských soudů, ale na druhé straně každý soudce je ovlivněn svou osobní i profesní minulostí, to platí pro všechny i pro mne," říká místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová.

"Osobně z toho nemám žádný problém. Jde o to, aby se dosud rozporné rozhodování ve věcech odpíračů sjednotilo. A už pro mne není důležité jak," říká předseda trestního kolegia Nejvyššího soudu a bývalý vojenský soudce Stanislav Rizmann.

Zdá se, že tentokrát se to podaří a válka soudů se nakonec konat nebude. Spor totiž rozhodne plénum (tedy vrcholné zasedání všech soudců) Ústavního soudu.

Termín však zatím stanoven nebyl a do té doby soudy mohou rozhodovat různě. Nebo pro jistotu také nebudou rozhodovat vůbec.

Autoři: ,


Po stopách vrahů




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pavel Nárožný u ostravského krajského soudu, kde čelí obžalobě z dvojnásobné...
Laické zacházení s počítačem vyšetřování vražd neovlivnilo, řekl znalec

Pochybení, která ale nebyla tak zásadní, aby ovlivnila vyšetřování, se podle znalce v oboru IT Jiřího Bergera při zabavování počítače dopustili policisté...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Opilý řidič ve vsi na Jihlavsku narazil do domu, spolujezdec zemřel

Dvaadvacetiletý mladík se smrtelně zranil při dopravní nehodě, která se stala v sobotu večer v Jindřichovicích na Jihlavsku. Řidič v obci nezvládl zatáčku a...  celý článek

Přistání vrtulníku Letecké záchranné služby AČR Plzeň - Líně na heliportu...
Po rvačce v karlovarském baru letěl pro těžce zraněného muže vrtulník

Rvačka v jednom z karlovarských barů má vážné následky. Opilý útočník zbil svého protivníka tak, že pro zraněného muže musel letět vrtulník.  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.