Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Soudy tápou, kolik přiznávat vítězům sporů za právníka. Chybí vyhláška

  12:09aktualizováno  12:09
Jak vysokou náhradu mají soudy přiznávat vítězné straně sporu za služby advokáta? V souvislosti s případem zrušení aktualizace brněnského územního plánu Ústavní soud upozornil na tři roky chybějící právní předpis, který by odměňování jednoznačně stanovil.

Ústavní soud | foto: Anna Vavríková, MAFRA

Zastupitelstvem schválenou aktualizaci Územního plánu města Brna zrušil brněnský krajský soud na základě žaloby loni v lednu. Spolu s tím přiřkl skupině patnácti žalobců - jedenácti osobám a čtyřem občanským sdružením - jako vítězné straně řízení i náhradu nákladů vynaložených za zastoupení právníkem.

Namísto požadovaných bezmála 430 tisíc však uložil městu Brnu jako odpůrci povinnost zaplatit jim náhradu ve výši 95 tisíc korun.

Protože se žalobcům suma zdála příliš nízká a svévolně vypočtená, obrátili se se stížností na Ústavní soud (ÚS), který jim svým nálezem vyhověl. Krajský soud si podle něj sice vypomohl advokátním tarifem, který přiznává odměnu za jednotlivé úkony, avšak neaplikoval ho jako celek.

Podle jednoho z ustanovení tarifu totiž advokátovi při hromadném zastupování náleží odměna za každou osobu, pouze snížená o dvacet procent. Jelikož se mu však v tomto případě zdálo navýšení odměny za zastoupení více lidí kvůli totožné argumentaci nepřiměřené okolnostem, přiznal náhradu za advokáta, jako kdyby zastupoval jediného člověka.

„Soud výjimečně může náhradu nepřiznat nebo přiznat jen částečně, nicméně by k tomu měl využít takzvaného moderačního práva a patřičně své rozhodnutí odůvodnit, což se v tomto případě nestalo,“ vysvětlil soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.

Podle ÚS navíc soudní přezkum územního plánu o více než 10 tisících stran textu není ničím jednoduchým, naopak se jedná o mimořádně rozsáhlou a závažnou věc.

„Přezkumný soud dostatečně nereagoval na specifickou povahu řízení, kterou soudní přezkum územního plánu bezesporu má už jen tím, že se potenciálně může týkat velice širokého okruhu subjektů. V této souvislosti se také ukazuje, jak v našem procesním právu chybí úprava institutu tzv. ‚hromadné žaloby‘,“ doplnila mluvčí ÚS Miroslava Sedláčková.

Tři roky chybí nová vyhláška

Podle advokátního tarifu a jednotlivých úkonů se náklady počítaly do roku 2000, kdy však vstoupila během Motejlovy reformy justice v platnost takzvaná přísudková vyhláška zavádějící paušální odměňování. Tu však v roce 2013 zrušil Ústavní soud, a to především proto, že soudně vypočtené pohledávky začaly skupovat vymahačské subjekty.

Od té doby podle Jaromíra Jirsy soudy po celé zemi řeší, jak vlastně náklady právního zastoupení počítat. „Od té doby žijeme v provizoriu. Ministerstvo spravedlnosti mělo za povinnost vydat novou přísudkovou vyhlášku, ale uběhly tři roky a zatím svoji zákonnou povinnost nesplnilo a zrušené paušály jinak nenastavilo,“ upozornil Jirsa.

Kvůli tomu se soudy vrací k advokátnímu tarifu, od něhož se v roce 2000 ustoupilo zejména z toho důvodu, že někteří advokáti odměňovaní na základě jednotlivých úkonů měli tendenci spory natahovat, aby se jim odměna navýšila.

Záležitost nákladů na právníka v souvislosti se zrušenou aktualizací brněnského územní plánu se nyní vrací ke krajskému soudu.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.