Je to exemplární příklad porušení základních povinností soudce, rozhodl v říjnu kárný senát Nejvyššího správního soudu (NSS) a snížil Dvořákové plat o 15 procent na půl roku. V pondělí soudci rozhodnutí zpřístupnili v internetové databázi. Dvořáková se na dotaz k případu nevyjádřila, položila telefon.
Dvořáková dostala loni v srpnu od soudního exekutora návrh na provedení exekuce. Dlužníkem byl syn Dvořákové, nespecifikovanou částku od něj vymáhala Západočeská univerzita v Plzni. Ačkoliv návrh byl formálně v pořádku, soudkyně ještě dvakrát odeslala exekutorovi písemný dotaz, zda nebyl dluh již uhrazen.
Teprve později oznámila svou podjatost a předala spis dále. Od syna věděla, že dluh už zaplatil. Podle pozdějšího sdělení exekutora byl dluh plně uhrazen 1. prosince 2010.
Soudkyně postupovala nestandardně, rozhodl kárný senát. Podjatost měla oznámit okamžitě po obdržení spisu v synově záležitosti. Před oznámením podjatosti mohla činit jen neodkladné úkony, k nimž podle NSS nepatří dotaz na exekutora.
"Svoji podjatost oznámila až poté, kdy v exekučním řízení zajistila svému synovi časový prostor pro uhrazení dlužné částky," uvedl v rozhodnutí kárný senát NSS s předsedkyní Danielou Zemanovou.
Soud: Jiný nezávislý soudce by se choval jinak
Dvořáková porušila i zásadu rovnosti účastníků řízení, protože využila osobní informaci od svého syna, která nebyla obsažena ve spisu.
"Na základě těchto informací postupovala ve věci odlišným způsobem, nežli by činil jiný nezávislý soudce bez těchto informací," rozhodl kárný senát. Soudci se také podle NSS rozhodně v každé kauze neptají exekutorů, zda již nebyl dluh dobrovolně zaplacen.
Při vyměření srážek z platu přitížilo soudkyni také to, že podle NSS nebyla schopná ani s odstupem času připustit chybu. Před kárným senátem hájila své rozhodnutí jako zákonný postup. Ze synova osobního sdělení prý věděla, že podmínky pro nařízení exekuce již nejsou dány, protože částku zaplatil.
Dotaz exekutorovi v podobných případech údajně pokládá častěji. Dvořáková také neúspěšně navrhla prověření všech spisů, které od roku 1991 rozhodovala předsedkyně tachovského soudu Ilona Kratochvílová. Chtěla tak ukázat, kolik z těchto řízení se týkalo přímých příbuzných její nadřízené.
