Nejvyšší soud odvolání přijal, potvrdil mluvčí Petr Knötig.
Brožová podle ministerstva zatajila pokutu, kterou Nejvyšší soud dostal od finančního úřadu. Ten v roce 2005 při kontrole objevil administrativní chybu. Soud pozdě odevzdal závěrečné vyhodnocení stavební investice za dvacet milionů korun z let 2003 a 2004.
Úřad nařídil vrácení investovaných peněz a vyměřil penále ve stejné výši, celkově tedy čtyřicet milionů korun. Soud však není schopen takovou sumu zaplatit, ministerstvo financí proto splatnost nedávno odložilo.
Brožová pochybení odmítá, o všem prý řádně informovala a situaci řešila v souladu se zákonem a instrukcemi ministerstva. Olomoucký soud žalobu zamítl na začátku března. - čtěte Ministr Pospíšil neuspěl s kárnou žalobou na Brožovou
Odvolacím soudem je v případě Brožové specializovaný kárný senát NS s předsedou Jiřím Pácalem. Je pravděpodobné, že se někteří členové senátu, kteří patří mezi blízké spolupracovníky či přátele Brožové, sami vyloučí pro podjatost z projednávání.
Neustoupila ani prezidentovi
Předsedkyně NS označila kárnou žalobu ministra za pokračování útoků na nezávislost soudní moci. Stejně hodnotila i spory s prezidentem Václavem Klausem, které vede už od roku 2006. Brožová podala stížnost k Ústavnímu soudu poté, co ji prezident odvolal z funkce, protože údajně dobře neplní své povinnosti.
Na soud se znovu obrátila, když Klaus jmenoval místopředsedou NS bývalého ministra spravedlnosti a někdejšího kandidáta ČSSD na funkci prezidenta Jaroslava Bureše. Ústavní soud dal Brožové v obou případech za pravdu. Na svém postu zůstala, Bureš musel z funkce odejít. - čtěte Brožová opět uspěla, soud zrušil jmenování Bureše
