Španělský soud přijal argumenty ochránců lidských práv a začal zkoumat podezření, že se čínský prezident dopustil genocidy v Tibetu (Ilustrační snímek)

Španělský soud přijal argumenty ochránců lidských práv a začal zkoumat podezření, že se čínský prezident dopustil genocidy v Tibetu (Ilustrační snímek) | foto: Reuters

Soudit prezidenta Číny? Raději ne, rozhodlo Španělsko a mění zákon

  • 9
Před časem Španělé hnali k soudu bývalého chilského diktátora Augusta Pinocheta, loni na podzim tamní soud řešil žalobu na čínského prezidenta kvůli podezření z genocidy v Tibetu. S tím je však konec. Španělský parlament ve čtvrtek pravomoci justice v oblasti univerzální spravedlnosti rázně omezil.

Když loni v listopadu vydal španělský soud zatykač na čínského prezidenta Ťiang Ce-mina a čtyři další čínské představitele, rozhněvaná odezva ze strany země draka na sebe nenechala dlouho čekat.

Kauza Pinochet

Před deseti lety se španělská justice zahájila obrovskou kauzu: a to stíhání někdejšího chilského diktátora Augusta Pinocheta. Soudce Baltazar Garzón tehdy dokonce prosadil Pinochetovo zatčení v Anglii. Ta ho ale nakonec nevydala kvůli jeho špatnému zdravotnímu stavu. Pinochet se pak vrátil do Chile (více o 17leté vládě Pinocheta v jihoamerickém Chile zde)

Vždyť koho by napadlo, že je možné hnát čínského prezidenta před tribunál? Navíc kvůli podezření z údajné genocidy v Tibetu? Španělský soud si to však dovolil, tamní právní systém totiž uznával takzvaný princip univerzální spravedlnosti. To znamená, že se španělská justice mohla zabývat případy terorismu a těžkého porušování lidských práv kdekoli na světě.

Ťiang Ce-min ale nakonec odsouzen nebude, byť čínský prezident se zřejmě nikdy neobával, že by mohl skončit ve věznici na Pyrenejském poloostrově. Španělský parlament ve čtvrtek omezil pravomoci justice v této oblasti. Zákon, pro který zvedli ruku všichni zástupci většinové vládní Lidové strany, je však podle kritiků oportunistickou úlitbou mocnostem, které si zchudlé Španělsko chce předcházet.

Ostatně zatykač na čínského prezidenta se samozřejmě neobešel bez důrazných výtek z Pekingu a nejenom jich. Čínsko-španělské vztahy okamžitě ochladly pod bod mrazu. Čínskou diplomacii urazilo, že se Španělsko vměšuje do vnitřních záležitostí a dovoluje si brát vážně obvinění jakéhosi spolku ochránců lidských práv, který upozornil na tíživou situaci v Tibetu, jenž Čína obsadila začátkem padesátých let minulého století.

V archivech skončí desítky případů

Pro reformu zákona se vyslovilo 180 poslanců konzervativní strany, proti hlasovalo 137 členů opozice. Nikdo se nezdržel. Zákon má nyní v rukou Senát, v něm se však neočekává žádný zvrat. Podle vládní strany bylo nutné nařízení reformovat: zákon kupříkladu zpřísňuje postih za zneužívání dětí, posiluje boj proti pirátství a organizovanému zločinu, popsal španělský server Publico.es.

Podle kritiků z řad levice a ochránců lidských práv ale nový zákon "chrání tyrany", přičemž samotné obyvatele španělského království zanechal kvůli ekonomickým a diplomatickým zájmům bez ochrany.

Přijetím nového zákona například skončí v zemi sledovaná kauza televizního kameramana José Cousy, který byl zavražděn v Iráku. A nejen jeho případ, v archivu skončí několik desítek dalších soudních sporů, například vyšetřování genocidy Indiánů v Guatemale v letech 1978 až 1986 nebo porušování lidských práv v americkém vojenském vězení na Guantánamu.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Nejlepší videa na Revue