Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Čeněk Třeček, iDNES.cz

Soudci se bojí o nezávislost, ministerstvo na ně prý může tlačit

  • 17
Soudci se obávají, že ministerstvo spravedlnosti našlo páku, jak zasahovat do jejich rozhodování. Právě ministerstvo totiž předsedy a místopředsedy soudů buď samo jmenuje, nebo je jako jediné navrhuje prezidentovi. Šéfové soudů pak ve snaze udržet si pozici mohou šikanovat své podřízené.

"Funkcionáři soudů jsou, co do možnosti ovlivňování, nejslabší článek řetězu," řekl místopředseda Soudcovské unie Tomáš Mottl. Ti, kteří už funkci zastávají, se totiž můžou bát o svou židli a ostatní se zase mohou snažit zalíbit ministerstvu, aby lukrativní místo získali.

"Před rokem 1989 dělali všechny politické procesy předsedové soudů a ten systém se nezměnil," nešetřil ostrými slovy Mottl.

A jak se takové ovlivňování může projevit v současné době? "I ministerstvo je účastníkem sporů a je možné se mu zavděčit," naznačil jeden způsob Mottl. Soudy totiž dnes a denně řeší spory mezi občany a ministerstvem, které velmi často zastupuje stát.

Pokud takový případ neřeší přímo předseda nebo místopředseda soudu, je i tak řada způsobů, jak na své podřízené vhodně zatlačit. Předseda soudu například vytváří rozvrh práce, přiděluje kanceláře, zapisovatelky a navrhuje kárné řízení.

Takové úvahy ale současná ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová odmítá. "Nicméně ministryně spravedlnosti bude nakloněno diskusi o jiných formách výběru soudních funkcionářů, než-li stanovuje stávající právní úprava, například formou výběrových řízení," řekla iDNES.cz její mluvčí Jitka Zinke.

Soudci kontra ministerstvo

Podobná, i když ne tak ostrá slova, zazněla ze Soudcovské unie už loni, když začal platit nový zákon o soudech a soudcích. Právě ten totiž omezuje délku funkčního období soudních funkcionářů - na deset let u nejvyšších soudů a na sedm let pro ostatní soudy.

Ministerstvo navíc funkcionáře buď samo jmenuje, v případě okresních soudů,  nebo jako jediné navrhuje prezidentovy. Kromě několika excesů dopadne jmenování vždy podle těchto návrhů. "Někdy jsme velmi překvapeni tím, kdo byl kam jmenován," prohlásil Mottl, podle kterého je obsazování netransparentní.

Soudci by si také rádi zvýšili důchody. Tvrdí, že je evropskou raritou, aby soudce v důchodu bral v některých případech jen 17 procent svého předchozího platu. Například soudce okresního soudu, který v sedmdesáti letech končí svou kariéru, bere průměrně 61 tisíc korun čistého. Mladý nastupující soudce pak asi 42 tisíc.  

Soudci proto chtějí zavést funkci takzvaného emeritního soudce. Pro tuto funkci by se soudce mohl rozhodnout v době, kdy má odcházet do důchodu. Pak by bral asi 70 procent předchozího platu, ztratil by nárok na důchod, ale v případě potřeby by mohl u soudu vypomáhat.

--

Co se týče názoru, že exekutiva zasahuje a ovlivňuje moc soudní tím, že funkcionáři soudu jsou jmenováni ministrem spravedlnosti, k tomu ministryně spravedlnosti zdůrazňuje, že v době jejího mandátu docházelo ke jmenování na základě doporučení příslušných předsedů soudů, tj. o zásahu ve smyslu intervence do personálního obsazování soudů nemůže být řeč. Nicméně ministryně spravedlnosti bude nakloněna diskusi o jiných formách výběru soudních funkcionářů, než-li stanovuje stávající právní úprava, např. formou výběrových řízení.


Video