Soudci řekli: Tohle nesoudíme

H o d o n í n - Soudci Okresního soudu v Hodoníně se domluvili, že jedním z místně příslušných sporů se nebudou vůbec zabývat: jde o spor mezi družstvem Kyjovan v Kyjově a firmou Anglia Auto Accessories. Sepsali prohlášení, že o sporu se příliš píše v novinách a mluví v televizi, což jim brání nestranně rozhodovat. Jejich postup však vyvolal vlnu nesouhlasu a obav: kdyby takto argumentovali všichni soudci, kteří řeší spory sledované novináři, justice by se nejspíš zhroutila.

"Soudce je veřejný činitel a v právním státě každý veřejný činitel musí počítat s tím, že jeho činnost může být kritizována," řekla předsedkyně Nejvyššího soudu Eliška Wagnerová.

Zda je takový postup jen neetický, či přímo protizákonný, nejspíš definitivně určí Ústavní soud, u kterého spor v nejbližších dnech skončí.

Soudci okresního soudu v prohlášení uvedli: "Medializace sporů účastníky - a to jen z jejich hledisek - negativně působí na rozhodování a i na mínění veřejnosti ve vztahu k soudcům Okresního soudu v Hodoníně." Podepsaní soudci ihned prohlášení předali předsedovi hodonínského soudu Jaroslavu Klasovi.

Ten však postup "svých" soudců odmítl hodnotit. S odkazem, že nemá k dispozici spis, řekl: "Matně si vzpomínám, že byl článek v Lidových novinách, že něco bylo v televizi. Neberte to zle, ale já se snažím od toho distancovat a nenechat se ovlivnit informacemi, které bych získal jinak než ze spisu." Velmi kategoricky odmítl jednání hodonínského soudu brněnský advokát Anglia Auto Accessories Jaroslav Brož: "Důvody soudce pro vyloučení jsou dány zákonem. Nelze pod ně přiřadit pocity soudců, jež jsou vyvolány stížnostmi účastníka či medializací případu či jinými obdobnými projevy. Nelze pod ně ani přiřadit nepřezkoumatelný fenomén, jakým je mínění veřejnosti," uvedl Brož. Podle jeho názoru soudci prostě nedokázali unést situaci. Upozornil, že důsledkem této situace jsou rovněž zbytečné průtahy.

Paradox je, že postup hodonínských soudců se nakonec ukázal jako úspěšný: brněnský krajský soud - nadřízená instance - jim totiž dal za pravdu a skutečně "přehrál" celou kauzu k jinému soudu. Spis tak poputuje do Jihlavy.

Z odůvodnění verdiktu krajského soudu však plyne, že i on má o jednání hodonínských soudců pochybnosti.

"Je sice pravdou, že by soudci měli být schopni přes určité mediální prezentování jejich práce a přes různé projevy účastníků, zvláště pokud se dostanou do sdělovacích prostředků, abstrahovat od těchto projevů souhlasu či nesouhlasu s jejich rozhodovací činností a s procesním postupem, ovšem pokud soudci sami vyjádří přímo v podání, že mají problémy se zachováním objektivity, těžko lze jejich jednoznačné vyjádření přejít poukazem na soudcovské povinnosti," uvedla soudkyně krajského soudu Milena Pechová. Ve stejném odstavci napsala, že postup svých kolegů z hodonínského soudu nepovažuje za profesionální.

Ani rozhodnutím krajského soudu o přeložení sporu k jinému okresnímu soudu však tahanice kolem podjatosti soudců nekončí.

"Přesunutí sporu do Jihlavy je sice pro nás výhodné, ale z principiálního hlediska ho nepovažujeme za správné. Otvírá se tím cesta ke svévolnému postupu soudce. Proto podáváme stížnost k Ústavnímu soudu," řekl Brož. Podle něho by se soudci napříště mohli hromadně prohlašovat za podjaté, a vyvlékat se tak z rozhodování nepříjemných kauz. Ústava říká, že příslušnost soudu i soudce je stanovena zákonem a že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci.

Předseda soudcovské unie Libor Vávra se nechtěl ke konkrétnímu případu vyjadřovat, uvedl však, že se situací, kdy se prohlásili za podjaté hromadně soudci jednoho soudu, se setkával spíše výjimečně, například tehdy, když soudci měli soudit případ svého někdejšího kolegy či státního zástupce, se kterým se všichni pracovně úzce stýkali.

To však není případ hodonínského soudu.

Nejčastěji se soudci za podjaté prohlašují jednotlivě - když mají řešit například spor, který se týká jejich příbuzného či známého. Navíc s obdobou hodonínského případu se už před necelými dvěma lety potýkal Nejvyšší soud. Dva jeho soudci se prohlásili za podjaté, a vyvlékli se tak z rozhodování jen proto, aby nemuseli respektovat právní názor Ústavního soudu, což vyvolalo pobouření veřejnosti a ostrou kritiku předsedkyně Elišky Wagnerové. Ta nyní kritizovala i to, že někteří z hodonínských soudců se prohlásili za podjaté, aniž jim byl příslušný spor přidělen.

"Za podjatého se může prohlásit ten soudce, kterému byla kauza přidělena. Říci dopředu, že apriori se tímto nebudu zabývat, kdybych to náhodou dostal, to je přece nesmysl. Takovéto akce poškozují justici v očích veřejnosti," uvedla Wagnerová.

Spor, který vyústil v tahanice se soudci hodonínského okresního soudu, vede anglicko-český podnikatel Ivan Petr Busta, majitel firmy Anglia Auto Accessories, s výrobním družstvem invalidů Kyjovan v Kyjově. V areálu družstva rozjel výrobu, pak se však dostal do sporu s vedením družstva, které mu znemožnilo přístup do areálu, přičemž uvnitř mu údajně zůstalo zboží za sto milionů korun.

Pokoušel se pak různými právními cestami získat zboží zpět, a když se mu zdálo, že soud pracuje pomalu, a ne v souladu s jeho představami, postěžoval si novinářům s tím, že se obrátí na mezinárodní soudní instituce. Krátce nato se soudci hodonínského soudu prohlásili v této věci za podjaté.

Co říkají zákony

LISTINA PRÁV A SVOBOD
1. Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon.
2. Každý má právo, aby jeho věc byla projednána veřejně, bez zbytečných průtahů a v jeho přítomnosti a aby se mohl vyjádřit ke všem prováděným důkazům.

OBČANSKÝ SOUDNÍ ŘÁD
Soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnosti o jejich nepodjatosti.

(Podle tohoto zákona soudce svou podjatost oznámí předsedovi soudu, poté o jeho vyloučení rozhodne senát nadřízeného soudu - v případě okresního soudu v Hodoníně tedy rozhodoval Krajský soud v Brně. Do doby, než nadřízený soud rozhodne o vyloučení a novém přidělení věci, nemůže být spor projednáván.)


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video