Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Soudci proti Klausovi

  1:00aktualizováno  1:00
Úterní rozhodnutí Ústavního soudu, který zrušil některé části zákona o soudech a soudcích, předznamenává budoucí dramatické změny ve vztahu moci výkonné a soudní. Už minulý Ústavní soud vyzval Poslaneckou sněmovnu, aby upravila odvolávání funkcionářů (předseda, místopředseda) všech typů soudů v ČR.

Úterní výrok Ústavního soudu se zdaleka netýkal jen Ivy Brožové. | foto: Radek MičaMF DNES

ČTĚTE TAKÉ:
Soud zrušil normu, díky níž Klaus odvolal Brožovou

Tento institut je dosud v rukou ministra spravedlnosti a soudci už léta usilují o vytvoření soudcovské rady, do jejíchž pravomocí by jmenování spadalo.

Poslanci následně odmítli opravený návrh zákona s odůvodněním, že jmenování funkcionářů soudů ze strany ministra nijak nezasahuje do jejich profesní nezávislosti, protože je to pouhé jmenování do manažerského postu.  

S tím vyjádřil nesouhlas Ústavní soud i ve svém novém složení. Většina jeho soudců se sjednotila na tom, že soudce není podřízený ministra, a proto by ho neměl ministr odvolávat. Rovněž uvedli, že status soudce a jeho případná funkce nejdou oddělit, protože šéfové soudů mohou i přes procesní nezávislost svých podřízených určitými úkony vstupovat do jejich práce. O odvolávání proto musí rozhodovat výhradně soudci. 

Tento nález bude mít své bezprostřední důsledky. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud bezprostředně zrušil některé části zákona o soudech a soudcích, budou až do přijetí jeho novely šéfové soudů a jejich zástupci neodvolatelní. Podle střízlivých odhadů bude tato "soudcovská nirvána" trvat minimálně rok a půl a může to výrazně zvýšit laxnost při správě a řízení soudů.

Výrok ústavních soudců může také část Poslanecké sněmovny chápat jako malé vyhlášení války, což jistě nalezne odezvu v nové verzi soudcovského zákona.

Je třeba říct, že poslanci jsou ve své ostražitosti vůči plné soudcovské samosprávě vedeni nespokojeností veřejnosti se stavem justice, který se ani po finančních a personálních injekcích nezměnil.

Lze předpokládat jejich tendenci vložit do zákona různé pojistky proti případné "zvůli" soudců. Nejspíš se budou snažit časově omezit dobu, na niž je někdo jmenován předsedou určitého soudu, přičemž dnes tento limit neexistuje.

Rozhodnutí ústavních soudců naznačuje, že odvolávání se má dít jen skrze kárný senát příslušného soudu. Je proto pravděpodobné, že na to politici zareagují dlouho diskutovaným návrhem, aby se institut kárných senátů otevřel i pro jiné právnické profese než jen pro soudce. Pokud dnes například odvolá ministr šéfa nějakého soudu pro jeho úřednickou nevýkonnost, přenesla by se tato praxe právě do kárných senátů. 

Verdikt Ústavního soudu také předznamenal výsledek sporu mezi prezidentem republiky Václavem Klausem a předsedkyní Nejvyššího soudu Ivou Brožovou, kterou před několika měsíci odvolal z její funkce. Z výroku Ústavního soudu proto vyplývá, že prezident právo na odvolání neměl.

Není jasné, jestli to doktorku Brožovou znovu instaluje do funkce, protože prezident jednal v dobré víře a přesně v duchu dosavadní interpretace příslušných zákonů a ústavy. Rozhodnutí o jejím dalším setrvání, které má padnout v příštích týdnech, proto bude rozhodnutím, jestli je možná retroaktivita práva. Závěr nemusí být tak jednoznačný.

Ať tak či onak, nedávný výrok Ústavního soudu je svědectvím o pokračující silné emancipaci soudní moci v České republice.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Karel Srp z Jazzové sekce a spisovatelka Lenka Procházková na tiskové...
Dva a půl milionu lidí jsou kádrováni, jestli jsou košer, řekl Srp

Senátoři nechtějí kohokoli z levice, já nechci senátory, kteří hajlují pro kohokoli, reagoval dlouholetý šéf Jazzové sekce Karel Srp na to, že ho senátoři...  celý článek

Politolog a historik žijící v USA Igor Lukeš hostem diskusního pořadu Rozstřel.
Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu

Prezident Donald Trump záměrně polarizuje společnost, jak ukázal během svých dvou vystoupení k násilnostem ve virginském Charlottesville. Hlava USA zároveň...  celý článek

Dvanáct konkrétních podmínek, mezi nimi závazek usilovat o odmítnutí povinného...
Do vlády jen s tím, kdo odmítne povinné přijetí eura a EET, řekl Fiala

Závazek, že ODS půjde jen do takové vlády, která se zaváže zrušit elektronickou evidenci tržeb a bude mít v programu i odmítnutí povinného přijetí eura,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.